Začíná advent – co o něm říkají tradice

Kde se advent vzal a co všechno představuje? Přibližme si tohle kouzelné období, kdy má smysl se soustředit na jeho prožití, než na shon.

Začátek adventu

Koncem listopadu se slaví svatá Kateřina (25. listopadu) a v neděli hned po ní začíná období, které v křesťanském smyslu představuje čekání na Spasitele. Mělo by se jednat o poklidnou dobu, plnou rozjímání. Navzdory tomu se ale lidé oddávali dodržování zvyků, které měly svůj původ v pohanských tradicích. 

Prvním adventním dnem (nedělí) začíná nový církevní (liturgický) rok.

Svatá Kateřina strčí housle do komína a sundá kolovrat z půdy. Tato pranostika upozorňuje na období končící zábavy a čas přástek. Právě v tomto období se lidé scházeli, aby společně pracovali a zároveň spolu trávili čas. Přástkové zábavy byly také plné vyprávění, ať už různých příběhů, ale také toho, co se kde dalo zaslechnout. V dnešní době můžeme společně trávit čas třeba při pečení cukroví.

Do adventu patří i svátek sv. Ondřeje (30. listopadu) a souviselo s ním takzvané Ondřejské čarování. Pohané tomuto svátku přisuzovali magickou moc, která měla otevírat zem a vystupovalo z ní kruté zimní božstvo. Křesťanský světec měl zaříkávat zlé duchy. Řada úkonů měla odhalovat budoucnost. Z této doby se dochovaly tajemné bytosti – barborky, Mikuláš, Lucie.

Postní období

Během adventu se člověk měl postít. Nejednalo se ale o přísně postní období a bylo různě dlouhé. Řada lidí ho dnes dodržuje alespoň na Štědrý den, aby večer viděli zlaté prasátko. V minulosti se ale nejednalo pouze o tento druh zvířete. Nahrazoval ho v různých obdobích třeba kohout, telátko nebo beránek.

Názvy adventních nedělí – železná, bronzová, stříbrná a zlatá – jsou spíše jen produktem obchodních taktik. Tak trochu se opomíjí původní smysl, zastavení se a rozjímání.

Advent končí na Štědrý den se západem slunce.

Adventní věnec

Jednou z obvyklých tradic je zapalování svíček na adventním věnci. Tento křesťanský zvyk (původně židovský) a odkazuje příchod Krista. Čtyři svíčky připomínají čtyři strany Kristova kříže a představují i čtyři adventní neděle.

První věnec se objevil okolo roku 1838 v Hamburku.

Adventní věnec bývá z větviček jehličnanů, může mít ale nejrůznější podobu z řady materiálů. Tipy na jeho výrobu najdete třeba v knize Tradinář.

Adventní kalendář

Mezi novodobé tradice patří i adventní kalendář. První vznikl v Mnichově před více než 100 lety a byl z papíru. Dnešní kalendáře mají řadu podob. Od těch papírových se sladkostmi a jinými předměty, až po ručně vyráběné. 24 překvapení se může ukrývat v malých pytlíčcích zavěšených na šňůře, další z možností je třeba kapsář se 24 kapsami. Mohou v nich být i různé vzkazy, úkoly, ale i dárečky nejrůznějšího druhu.

Betlémské světlo

Tato novodobá tradice začala roku 1986 v Rakousku. Světlo z Ježíšova rodiště dnes představuje především symbol dobré vůle a přátelství.

Betlém

Doba adventní je také spojována s vystavováním různých betlémů. Od těch nejjednodušších, až po stavby, které vypadají jako celé město. Doma si můžete postavit třeba keramický, skleněný, ze šustí, ale i z papíru.

Tradice stavění betlémů se začala v Itálii koncem 15. století, odkud se rozšířila do světa. V betlému by neměl chybět chlév, jesličky s Ježíškem, Panna Marie a svatý Josef. Vzadu mohou stát zvířata – volek a oslík. Podle tradice se jesličky nejdříve ukazovaly prázdné, na Štědrý den do nich bylo dáváno Jezulátko. Betlém se sklízel 2. února na Hromnice.

Zdroj:

Wikipedia
Monika Kindlová, Martina Boledovičová, Tradinář, Smart Press, 2019
Milada Motlová, Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, 2010