Dušičky, Samhain i Halloween: Kde se setkávají tradice a mystika podzimních svátků?

Dušičky, Samhain i Halloween si spojujeme s podzimem. Tyto svátky mají různě starou tradici. Jsou ale podobně mystické. Co dalšího byste o nich měli vědět?

Magické období podzimu

Podzim bývá spojen s tmavým počasím, nebo spíše nečasem. Toto období už od pradávna přitahovalo pozornost ke smrtelnosti, jejímu tajemství, ale také ke vzpomínkám na zemřelé. Všechny tři svátky sice pocházejí z různých kultur, přesto mají mnoho společného. Všechny promlouvají o světě mrtvých a jeho mystičnosti. Víra v to, že duše mrtvých opouštějí pozemský svět a je třeba je vyprovodit, patří do většiny náboženství.

Dušičky: České vzpomínky na zesnulé

Tradice dušiček se váže k římskokatolickému svátku. Ten připadá na 2. listopad. Navštěvujeme hřbitovy, rozsvěcíme svíčky a klademe věnce a další ozdoby, abychom si připomněli zesnulé. Svíčky symbolizují světlo, které by mělo mrtvým svítit na cestu.

Památka všech zemřelých je známá už od roku 998, kdy ji zavedl opat z Cluny, sv. Odilo, protože chtěl pokřesťanštit pohanskou tradici. V kostelech se slouží mše a pozůstalí prosí za spásu duší zemřelých. Dříve se v na Dušičky peklo slané a sladké pečivo (bochánky, válečky, a další tvary podle zvyklostí), pečivu se říkalo „dušičky“ a byly jím obdarováváni hlavně žebráci a děti (měly mít schopnost propojit svět pozemský s nadzemským).

Lidový název Dušičky ale zahrnuje i církevní svátek Všech svatých, který připadá na 1. listopad.

Samhain: Keltský svátek mrtvých a přechod mezi světy

Kde se vzal Samhain (čteno „sau-in“)? V noci z 31. října na 1. listopadu slavili staří Keltové konec léta a nový rok, svátek Samhain. Slavil se jako konec sklizně a období, kdy se měla tenčit hranice mezi světem živých a mrtvých. Podle keltské tradice se jednalo o čas, kdy se duše zesnulých vrací domů a jejich příbuzní jim svítilnami z vydlabaných řep pomáhají na cestě do podsvětí. Před zlými duchy (bloudícími dušemi) se lidé chránili malovanými obličeji a převlékali se do hadrů.

Keltové a poté Slované osídlili Střední Evropu a kultury se tu prolínaly, je velmi pravděpodobné, že se tento svátek slavil i na našem území.

Halloween: Americká podoba podzimního mystéria

Právě Halloween je Samhainu nejvíce podobný. Halloween tak, jak ho známe, vznikl hlavně v Severní Americe. Rozšířil se s příchodem irských přistěhovalců, kteří vyznávali své keltské tradice. Stal se brzy populárním.

Typické pro něj jsou převleky, vyřezávané dýně, ale také slavnosti s motivy strašidelných postav. Ze Severní Ameriky se svátek rozšířil i do Evropy, někdo ho slaví i u nás.

Dušičky, Samhain a Halloween: co je spojuje a čím se liší

Všechny svátky spojuje především symbolika světla a temnoty a úcta k mrtvým, i když v případě Halloweenu se hůře hledá. Halloween je především o zábavě a strašení. Duchovní myšlenka a vzpomínky na mrtvé jsou typičtější hlavně pro Dušičky a Samhain.

Ať už se jedná o Dušičky, Samhain nebo Halloween, všechny tyto svátky v nás vzbuzují touhu zastavit se a zavzpomínat na ty, kteří už nejsou s námi. Který ze se svátků je pro vás tím nejbližším? Podělte se s ostatními v komentáři pod článkem.

Zdroj:
Alena Vondrušková, Český lidový a církevní rok, MOBA, 2015 
Milada Motlová, Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, 2010