První jarní den: Rovnodennost, teplotní rekordy a zajímavosti o začátku jara nejen v číslech

První jarní den je okamžikem, kdy se příroda probouzí ze zimního spánku a dny se začínají prodlužovat. Jarní rovnodennost přináší nejen vyrovnání délky dne a noci, ale také zajímavé klimatické a astronomické jevy. V tomto článku se podíváme na fascinující čísla, statistiky a zajímavosti spojené s příchodem jara – od teplotních rekordů po astronomické souvislosti a význam pro přírodu i člověka.

Během jarní rovnodennosti jsou den a noc přibližně stejně dlouhé, což znamená, že Slunce vychází přesně na východě a zapadá na západě. Tento den je také spojen s prodlužováním délky dne, které pokračuje až do letního slunovratu.
První jarní den, známý také jako jarní rovnodennost, je okamžikem, kdy Slunce přechází přes nebeský rovník ze severní na jižní polokouli. Tento okamžik nastává obvykle kolem 20. nebo 21. března. Jde o astronomický začátek jara na severní polokouli. V roce 2025 připadá jarní rovnodennost na 20. března v 10 hodin a 1 minutu ráno.

Jarní rovnodennost se může lišit

Je zajímavé, že datum jarní rovnodennosti není pevně stanovené a může se lišit v závislosti na roce. Tento posun je způsoben rozdílem mezi kalendářním rokem a tzv. tropickým rokem, což je doba mezi dvěma průchody Slunce jarním bodem a trvá přibližně 365 dní, 5 hodin a 49 minut. Tento rozdíl způsobuje, že jarní rovnodennost může připadnout na různé dny v rozmezí několika let.

V minulosti byla jarní rovnodennost často spojována s datem 21. března, protože v mnoha letech k ní opravdu docházelo právě v tento den. Nicméně, kvůli přesnosti kalendáře a nepatrným změnám v oběžné dráze Země kolem Slunce dochází k posunu data rovnodennosti směrem k 20. březnu (někdy i 19. březnu).

Tropický rok (čas mezi dvěma po sobě jdoucími jarními rovnodennostmi) trvá přibližně 365,24219 dne. To znamená, že naše kalendářní roky (365 dní) nejsou přesně v souladu s astronomickými cykly.
Reformou juliánského kalendáře v roce 1582 byla rovnodennost „přesunuta“ blíže k 20. březnu, aby se kalendář lépe sladil se skutečným pohybem Země.
Malé gravitační vlivy planet (hlavně Jupitera a Saturnu) způsobují velmi mírné změny v délce roku, což dlouhodobě ovlivňuje datum rovnodennosti.

Kdy bude jarní rovnodennost v dalších letech?

2025 – 20. března v 10:01 SEČ
2030 – 20. března v 03:51 SEČ
2050 – 20. března v 19:03 SEČ

Proto je vhodnější říkat, že jarní rovnodennost většinou připadá na 20. března, ale může nastat i 19. nebo 21. března.

Teplotní rekordy a výkyvy počasí

První jarní den nemusí vždy znamenat příjemné jarní teploty – například 20. března 2013 se v Česku teploty pohybovaly kolem -5 °C a padal sníh. Naopak v roce 2022 bylo první jarní dny nezvykle teplé s teplotami přes 20 °C.
Historicky nejvyšší teplota zaznamenaná v Česku kolem 20. března byla +24,3 °C v roce 1974.

Fenologické jaro – probouzení přírody

První jarní den je také významný pro zahrádkáře, protože signalizuje začátek zahradní sezóny. V tomto období se začínají objevovat první květy rostlin, jako jsou sněženky a bledule, a stromy začínají pučet. Je to ideální čas pro plánování a přípravu zahrady na nadcházející vegetační období.

Prvními posly jara jsou sněženky, bledule a krokusy. Tyto rostliny začínají kvést, jakmile se půda ohřeje nad 5 °C. V některých letech kvetení přichází dříve kvůli mírné zimě, jindy se opozdí kvůli chladnému jaru. Stromy začínají pučet a ptáci se vracejí z teplých krajin – například čápi se v Česku objevují obvykle právě kolem rovnodennosti.

Zajímavostí je, že na 20. březen připadá také Světový den vrabců, který upozorňuje na klesající populace těchto ptáků a zdůrazňuje význam jejich ochrany.

Zvyky a tradice

V mnoha kulturách byl první jarní den spojen s oslavami a rituály. Předkřesťanské slovanské kmeny slavily jarní rovnodennost jako návrat plodnosti a síly slunce. Tyto oslavy měly podobné prvky jako germánský svátek Ostara, z něhož částečně vycházejí i dnešní Velikonoce.
Lidé zapalovali ohně na polích a v lesích jako symbol sluneční energie a přicházejícího tepla.
Důležitým symbolem byl vejce, které představovalo nový život a plodnost. Tento zvyk se přenesl i do křesťanských Velikonoc.

Perský Nový rok (Nowruz) se slaví přesně na jarní rovnodennost a znamená nový začátek. Ve starověkém Egyptě byla rovnodennost obdobím, kdy se předpovídaly záplavy Nilu.

Optické jevy na obloze

Díky změně sklonu Slunce se na jaře často objevují zajímavé atmosférické jevy – například halové jevy kolem Slunce, duhy či neobvykle jasné východy a západy slunce. Na rovníku v tento den Slunce vrhá minimální stíny – předměty jsou téměř bez stínu, což bylo v minulosti používáno k měření polohy Slunce.První jarní den tedy není jen obyčejné datum v kalendáři – je to fascinující období plné změn v přírodě, zajímavých jevů a tradic.