Pašijový týden až do Velikonočního pondělí. Co o něm víme?

Pašijový týden má pro křesťany velký význam. Říká se mu také velký nebo svatý. Nejenže jsou Velikonoce předzvěstí jara, ale mají mnohem hlubší význam. Období začíná po Květné neděli a připomíná poslední dny Ježíše Krista. Patří sem řada lidových zvyků, které tak trochu propojují pohanské a křesťanské zvyky. Řada z nich vydržela do dnešních dnů.

Výpočet oslav Velikonoc není úplně snadné, vychází ze složitých výpočtů. Jsou pohyblivé a rozhodující je první jarní úplněk (nejbližší neděle po něm). Velikonoce bere spousta lidí především jako začátek jara. O týdnu do Velikonočního pondělí se říká pašijový týden (pašije tj. utrpení). Ten začíná poslední postní nedělí s názvem Květná neděle. Jednalo se o oslavu Ježíšova vjezdu na oslátku do Jeruzaléma.

Modré (žluté) pondělí

Po ní následuje Modré nebo Žluté pondělí, které je symbolem začátku jarního úklidu doma. Modré pondělí si můžeme vysvětlovat jako nepracovní pondělí.

Šedivé úterý

Následuje Šedivé úterý, které je spojeno s pokračováním úklidu. Práce se týkaly hlavně vymetání pavučin z koutů. Oba dny jsou především pohanské. V křesťanství se o významné dny nejedná.

Škaredá středa

Škaredá středa je prvním křesťanským svátkem. A co byste v tento den rozhodně neměli dělat? Hlavně se neškareďte. Zůstalo by vám to, což by nebylo nic krásného. Tomuto dnu se také říkalo Sazometná středa, protože se vymetaly saze z komína.

Zelený čtvrtek

O Zeleném čtvrtku by se lidé neměli hádat, zato by měli jíst zeleninu. Především kopřivy, třeba v podobě salátu, nebo také špenát. Pokud to dodržíte, mělo by vám sloužit skvělé zdraví. A rozhodně si v tento den nic nepůjčujte. Peníze k vám poputují samy.

Pro křesťany znamená tento den poslední večeři Páně, kdy Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer „odlétají zvony do Říma”, a v kostelích nastane ticho, které trvá až do Bílé soboty ticho. V tento den by měly nastoupit děti se řehtačkami a hrkačkami, což má vést k vyhnání nečistých sil z domů.  Děti obcházely třikrát denně vesnici pod vedením zvoleného generála. Poslední obchůzka probíhala na Bílou sobotu, kdy dostávaly odměnu v podobě vajíček, pečiva a peněz.
Pekly se a darovaly jidáše, které připomínaly zradu. Kdo toto kynuté pečivo potřené medem snědl, měl být zdravý. Medu se totiž přisuzovaly ochranné vlastnosti.

Velký pátek

Velký pátek už si křesťané připomínají samotné ukřižování Ježíše Krista. Stále se drží půst. Podle zvyků je Velký pátek spojen s kouzly a měly by se otevírat poklady ve skalách.

„Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý.”

Bílá sobota

Na Bílou sobotu se připravuje pomlázka a vajíčka. Zároveň se uklízelo a také bílilo. Bílá sobota je posledním dnem půstu.

Boží hod

V neděli, na Boží hod, se pekl beránek a mazance. Právě mazance jsou považovány za naše nejstarší velikonoční pečivo. Původně se připravovaly ze sýra nebo tvarohu a plnily se masem. Na oslavu vskříšení Ježíše Krista se tento den oslavuje věčný život.

Velikonoční pondělí

Velikonoční období končí Velikonočním pondělím (Červeným pondělím), pomlázkou. Propuká veselí a doba radosti. O tomto dni má být žena nebo dívka vyšlehána čerstvými pruty, což jí má přinést zdraví. Za vyšlehání a básničku má chlapec nebo muž dostat odměnu, nejčastěji to jsou barevná vajíčka. V některých krajích se také polívá vodou. Zajímavé je, že tento zvyk mohou provádět jak ženy, tak i muži (záleží na regionu).

Zdroj: Milada Motlová: Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, 2010