Mýtus, nebo skutečnost? Tohle k tomu prozradila letuška

Povolání palubních průvodčích (letušek a stevardů) vypadá jako práce snů. Přesto ve společnosti v souvislosti s touto profesí přetrvává řada mýtů. Jovita Jasinskaite, letuška společnosti Avion Express, která je evropským poskytovatelem ACMI pronájmů úzkotrupých letadel a členem globální skupiny Avia Solutions Group poskytující služby letecké dopravy nabízí vlastní pohled k nejčastější zažitým mýtům v souvislosti s povoláním a životem letušek a stevardů.

Mýtus č. 1: Být letuškou nebo stevardem je stejné jako být servírkou nebo číšníkem, jenom pracoviště je mnohem atraktivnější – samotné nebe!

„Podle mě záleží, jak se na to díváte,“ poznamenává Jovita. „Kdybychom uvažovali takhle, mohli bychom prohlásit, že piloti jsou vlastně jen řidiči autobusů na nebi. Což samozřejmě nikdo netvrdí. Proto se raději podívejme, co je na práci letušek a stevardů nejdůležitější, jakou mají odpovědnost. Prioritou je bezpečnost. Cokoli dalšího – například prodej občerstvení – je navíc a dá se bez toho obejít. Je jedno, jestli jde o hodinový, nebo tříhodinový let – jakmile by nastaly problémy s letadlem, cestujícími, jakákoli mimořádná událost, byl by prodej sendvičů to poslední, o co by se letušky a stevardi starali.“

Mýtus č. 2: Palubní průvodčí, zejména ženy, musejí splňovat přísná kritéria co do vzhledu, výšky a věku.

„Některé letecké společnosti mají na letušky a stevardy nesmírně přísné, skutečně vysoké požadavky,“ popisuje Jovita. „Můžu ale říct, že takových je velmi málo. Většina leteckých společností nestojí o žádné supermodelky, ale o opravdové lidi. Samozřejmě jsou nějaké požadavky na délku a barvu vlasů, viditelná tetování, piercingy atd. Na začátku dostanete manuál, jak si udržovat upravený vzhled, ale nejedná se o nic složitého. Například povolené barvy laků na nehty jsou přírodní, červená a francouzská manikúra. Vlasy si můžete nechat volně, pokud nedosahují k ramenům, jinak je musíte svázat do uzlu nebo do ohonu – zase záleží na délce,“ vysvětluje Jovita.

„Totéž se týká věku – některé společnosti chtějí personál přibližně mezi dvaceti a pětadvaceti lety, ale většina žádný věkový limit nemá. Takže i po třicítce máte dveře otevřené, pokud se rozhodnete pro kariéru v letectví coby palubní průvodčí,“ dodává.

„Požadovaná výška se řídí podle toho, jaký typ letadla daná společnost provozuje. Do některých letadel je potřeba být vyšší, jinde naopak menší. Takže jestli nemáte výšku pro airbusy, pořád tu pro vás budou boeingy, ATR a další!“

Mýtus č. 3: Být letuškou nebo stevardem je zábavná, jednoduchá práce. Hezky se obléknete, pár hodin se proletíte a pak ještě stihnete navštívit nádherná místa, bydlíte v pětihvězdičkových hotelech, poleháváte na plážích a užíváte si noční život. Zkrátka bezstarostný, uvolněný životní styl!

„Ano a ne,“ říká Jovita. „O tom, jak chceme žít, rozhodujeme my sami. Ano, jako palubní průvodčí se podíváte do nejatraktivnějších destinací, máte čas lehnout si na pláži, ale je na vás, jestli přitom budete v ruce držet margaritu, nebo knihu. Většina z nás má bakalářský nebo magisterský titul nebo ještě studuje. Máme další, vedlejší zaměstnání. Na vrcholu sezóny létáme přibližně 12 dnů v měsíci, takže zbývá spousta času užívat si života podle vlastních představ. Máme rodiny, děti, psy a kočky, máme své koníčky, své domovy. Nežijeme 365 dnů v roce po hotelech.“

Mýtus č. 4: Lety a délku odpočinku v destinacích si můžete naplánovat podle sebe.

„Lety a délku odpočinku v destinacích plánují plánovači, ale dostáváme rozpis předem, takže když nám nějaký termín nevyhovuje, můžeme si ho vyměnit s kolegy. Stejně tak si můžeme vzít volno v konkrétní dny, pokud chceme, jen to musíme nahlásit s předstihem. Záleží na provozu, ale víceméně si každý může vybírat pracovní vytížení a destinace, jak mu vyhovuje.“

Mýtus č. 5: Palubní průvodčí se během letu mohou v letadle naobědvat a vyspat.

„Ano, můžeme. Letušky a stevardi mají na palubě nejen oběd, ale i snídani a večeři. Můžeme si také nosit vlastní jídlo, ale bylo by to zbytečné, protože letecká společnost dbá, aby bylo dost jídla a nápojů pro všechny členy posádky,“ prozrazuje Jovita.

„Se spánkem je to trochu jiné, ale společnosti, které provozují dálkové lety, posádkám možnost odpočinku poskytují, protože takový let trvá déle, než kolik hodin smí posádka podle zákona pracovat.“

Mýtus č. 6: Palubní průvodčí často pocházejí z rodin, kde se tento druh povolání dědí.

„Někteří opravdu pocházejí z ‚leteckých‘ rodin. Někdy se dokonce stane, že pro stejnou společnost nebo i na stejném letu pracují sourozenci. Neoznačila bych to za výhodu, protože to žádná výhoda není. Ano, asi budete vědět trochu víc o tom, jak se posádkám letadel žije a jak to v letectví chodí, ale v praxi musíte každou zkoušku a každý test absolvovat sami za sebe, vy musíte splnit požadavky letecké společnosti, v tom vám rodina nijak nepomůže. Mohou vás jedině podporovat a držet vám palce, abyste uspěli.“

Mýtus č. 7: Palubní průvodčí musejí znát několik cizích jazyků.

„Omyl. Tohle je opravdu mýtus. V letectví stejně jako v jiných oblastech života platí, že čím víc jazyků znáte, tím lépe. Nikdy totiž nevíte, kam se dostanete. Jediným povinným jazykem je ale angličtina a dál už záleží, odkud jste – můžete mluvit španělsky, řecky, německy nebo třeba litevsky. Většinu posádek tvoří rodilí mluvčí ze země, odkud daná společnost létá, a jako druhý jazyk mají angličtinu.“

Mýtus č. 8: Palubní průvodčí musejí umět dobře plavat a potápět se.

„Plavat byste měli umět, ale nemusíte být zrovna olympijský závodník,“ říká Jovita. „Při ‚zkoušce z plavání‘ po vás obvykle chtějí uplavat 50 metrů v bazénu bez pomůcek a bez toho, abyste se utopili. Jaký styl použijete, je to nejméně podstatné. Prostě nějak. Just do it – jak říká Nike. Kromě toho máme společné tréninky ve vodě, při kterých nacvičujeme záchranu apod. Potápění žádné.“

Mýtus č. 9: Kdo se bojí výšek, nemůže být letuškou nebo stevardem.

„Lidé si většinou pletou strach z výšek se strachem z létání. Výšku si v letadle vůbec neuvědomujete, ani když se podíváte z okénka – úplně naopak, než kdybyste stáli třeba na střeše mrakodrapu. Takže moje rada zní: nejdřív zjistěte, kterým z těchto dvou strachů trpíte. Nevzdávejte se svých snů předčasně,“ nabízí Jovita Jasinskaite tip pro zájemce o práci letušky nebo stevarda.

Mýtus č. 10: Letectví je to nejlepší odvětví, ve kterém se dá pracovat.

„Letectví je nádherný obor. Nenechte se od kariéry snů odradit žádnými mýty ani omyly. Tenhle poslední mýtus je tedy pravdivý. Je to ta naprosto nejlepší profese. Aspoň pro mě určitě,“ uzavírá Jovita.

Společnost Avion Express, člen skupiny Avia Solutions Group, přední poskytovatel pronájmů letadel včetně posádky a údržby (ACMI pronájem) a charterových služeb, roste a zve nadšené, talentované zájemce, aby se stali členy jejích letových posádek. Pokud toužíte po nebeské kariéře, můžete se podívat na den otevřených dveří, který se bude konat dne 8. – 9. prosince v Praze.