Zelené jarní bohatství přírody

Letos nebyla žádná velká zima, jaro se už neodbytně hlásí. Brzy se budeme moci těšit z řady rostlinek, které rostou volně v přírodě, nebo nevyžadují na pěstování velké teplo. Protože řada z nich je nenáročná a přitom tělu prospěšná, byla by škoda jejich síly nevyužít.

Kopřivy

V poslední době se kopřivy poměrně často vrací na jídelní stůl. Když je používáme do pokrmů, mělo by se jednat o mladé rostlinky. Ideální jsou sesbírané do května a pokud možno dále od frekventovaných silnic. Z kopřiv si můžete připravit polévku, použít je do nádivky nebo na řadu dalších způsobů. Jedinečná je také jarní očistná kůra, která se pije po max. 3 hrníčcích denně, po dobu 3 týdnů. Dvě zarovnané lžičky sušené kopřivy zalijte čtvrt litrem vroucí vody. Vyluhuje se za deset minut. Po scezení se pije teplé nebo vlahé. Ať už vás trápí vysoký krevní tlak, ledvinové kameny, záněty močových cest, problémy s trávením, nedostatek železa, budou se žahavé listy hodit. Nezapomeňte, že odvar z kopřiv jde také využít třeba na vlasy. Pomůže v boji proti jejich mastnotě a zdůrazní lesk a vitalitu. Také je účinný proti padání.

Pampeliška

Pampeliška vypadá jako nepříjemný plevel, ale byla by škoda nevyužít jeho přínosných látek a možností. Z květů pampelišky se vyrábí med nebo víno, na listy se trochu zapomíná. Přitom mladé rostlinky můžeme použít například do salátů, starší listy už bývají hořké. Hořkost se dá částečně odstranit zhruba půlhodinovým máčením ve slané vodě. Dlouhé máčení ale odplavuje vitamín C, který je rozpustný ve vodě.
Pro léčebné účely se většinou používá usušený kořen.

Šťovík

Ani šťovík bychom neměli nechávat bez povšimnutí. Šťovík jsme si dopřávali jako děti, také jako starší bychom si ho neměli nechat uniknout, a využít snadného přísunu vitamínu C, B1, provitamínu A, tříslovin, silic a minerálních látek jako železo, křemík, draslík, nebo manganu a také kyseliny šťavelové. Konzumují se mladé listy (bez řapíků) a také listová růžice. Tyto křehké lístky mají svěže citronovou chuť. Využijete je v salátech, můžete přidat také do tvarohu a nejrůznějších pomazánek. Kromě smetany se hodí k sýru nebo vejcím. Kombinuje se výborně s vejci či sýrem.
Šťovíku by se ale měli vyhnout jedinci náchylní k ledvinovým nebo močovým kamenům, se dnou. Nevhodný je pro kojící ženy. Pokud rostlinu tepelně upravíte, přidáte k ní mléko, smetanu nebo vejce, vyruší se špatné vedlejší účinky.
Šťovík můžete použít pro detoxikaci, čistění krve, rostlinka odvodňuje, podporuje činnost střev nebo napomáhá proti únavě.

Polníček

Výbornou volbou je také předpěstovat, a později dát na záhon kozlíček polní. Polníček, což je známější název této rostliny, se sklízí především na jaře a na podzim. Proto patří mezi bylinky, kterými si můžeme zpestřit stůl v době, kdy z nich není příliš velký výběr. Polníček je znám už od doby starého Říma. Používá se pro posílení obranyschopnosti, zlepšení činnosti srdce a stavu cév, zklidňuje nervovou soustavu. Kromě velkého množství vitamínu C obsahuje vitamíny A a E, kyselinu listovou, betakaroten, ale třeba také draslík, hořčík, vápník a železo. Bývá součástí salátů nebo jen tak oblohou k jídlu.

Řeřicha

Rostlinkou, která bez problémů roste i ve vatě, je řeřicha. Proto si ji můžete dopřávat kdykoliv během roku. Bylinka obsahuje velkou řadu antioxidantů, minerálů, vitamínů a enzymů. Svou aromatickou, mírně hořkou chutí se skvěle hodí na pečivo s tvarohem, nebo jen tak jednoduše s máslem. O jejích blahodárných účincích už jste si u nás také mohli přečíst.

Pokud chceme zmínit rostlinky dobře rostoucí na jaře, nelze opomenout také třeba medvědí česnek.

Více o bylinkách, ale také potravinových doplňcích se můžete dozvědět v magazínu Tajemství zdraví.

Foto: pixabay.com