Syndrom karpálního tunelu se netýká jen práce na PC. Pozor na něj. Takhle mu předcházet

Syndrom karpálního tunelu patří mezi strašáky moderní doby netýká se jen pracujících na PC. Možná se týká i vás. Trpí jím i zubaři, hudebníci, nebo třeba dělníci se sbíječkami. Nepříjemné pocity a občasné brnění v zápěstí zná téměř každý z nich.

Jak vzniká syndrom karpálního tunelu

Onemocnění syndrom karpálního tunelu je jednou z běžných nemocí z povolání a vzniká při dlouhém přetěžování zápěstí a ruky. Je zajímavé, že ženy postihuje až třikrát častěji. I když je průměrný věk pacientů mezi 45-50 lety, výjimkou nejsou ani dvacátníci. „Dnes už řadíme syndrom karpálního tunelu mezi digitální nemoci s výmluvným označením ‚myšitida‘. Při několikahodinové strnulé práci s počítačovou myší dochází v oblasti zápěstí k útlaku nervu svalů dlaně. K útlaku může vést také přetížení šlach předloktí při psaní na klávesnici. Vhodná je proto podložka s podporou zápěstí, která snižuje trvalý tlak na oblast průběhu nervu, a pravidelné protahování ruky,“ uvádí hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková.

Karpálním tunelem v zápěstí probíhají šlachy ohybačů prstů a mediální nerv. S každým pohybem ruky se tunel zužuje, problém nastává při jednostranném a dlouhodobém zatížení. „Může jít o strnulé klikání počítačovou myší, o práci u pásu, hru na hudební nástroj, zkrátka jakoukoli stereotypní činnost, kdy dochází k útlaku nervu. Člověk cítí brnění, mravenčení a slabost nejprve palce, ukazováčku a prostředníčku. Tyto příznaky postupně doplňuje oslabení jemné motoriky prstů, bolesti mohou vystřelovat až do oblasti loktu, ramenního kloubu, krční páteře a hlavy. Zápěstí se stává tuhým, může docházet k otokům prstů a jejich špatné koordinaci. Bez léčby může syndrom karpálního tunelu dojít až ke ztrátě citlivosti v prstech a postupně v celé ruce,“ popisuje fyzioterapeutka.

Nejvyšší čas na prevenci

Občasné brnění ruky při celodenní práci na počítači je signálem, že je třeba se protáhnout a dbát na prevenci. Silná bolest, která se objevuje v klidu a v noci člověku nedá spát, už ukazuje na rozvinuté onemocnění. „Jako první pomoc od bolesti uleví studené zábaly a masáž svalů ruky, dlaně, předloktí a celé paže až po šíji, například i s použitím míčků. Je-li ve šlachách či vazu přítomný zánět, velmi efektivní léčbu nabízí kombinace manuální fyzioterapie s aplikací fokusované rázové vlny. Vysokoenergetické rázy dokáží zánět odstranit a ulevit tak od velké bolesti. Fyzioterapeutické cvičení zaměřujeme především na uvolnění oblasti zápěstí, svaly a svalové skupiny předloktí a ohybače prstů,“ vyjmenovává Iva Bílková.

Různé příčiny syndromu karpálního tunelu

Zdravotní potíže spojené se syndromem karpálního tunelu řeší podle statistik zhruba čtyři procenta dospělé populace. Lidí, kteří jsou nemocí ohroženi, je ale podle fyzioterapeutů až desetkrát tolik. „Kromě přetížení končetin bývá častou příčinou potíží také zánět šlach, zánět žil, dislokace zápěstních kůstek nebo úraz. Problémy se mohou projevovat i v období těhotenství nebo během menopauzy, jelikož při nich dochází k většímu zadržování vody a tvorbě otoků. Syndrom karpálního tunelu může jako komplikace doprovázet i systémová onemocnění jako revmatoidní artritida nebo diabetes mellitus (cukrovka). Prokázány jsou i dědičné predispozice, nicméně ty se mohou a nemusí projevit,“ doplňuje Iva Bílková.

Kdy je ideální zvolit fyzioterapii

Fyzioterapie dokáže řešit akutní stádia onemocnění, kdy ještě není poškození tak rozsáhlé. V opačném případě je na místě chirurgický zákrok. Provádí se zpravidla ambulantně a trvá nejvýš 30 minut. Operatér při něm nařízne příčný zápěstní vaz a tím okamžitě uvolní struktury pod ním. Rána je po operaci asi 3 cm dlouhá a pacienti potvrzují úlevu hned několik dní po zákroku.

Zdroj: data z Národního registru nemocí z povolání