Libeček se nedává jen do polévky. Využije ho i pro zdraví

Libeček patří k rostlinám, které milujete nebo nenávidíte. Jeho aroma je velmi silné, takže řadě osob nevyhovuje. Libeček se pro zdraví využívá už velmi dlouho. Může prospět krvi a řadě dalších oblastí.

Libeček (Levisticum officinale) je vytrvalá rostlina, která může dorůst až 2,5 m. Rostlinu znali už ve starém Římu, využívala se hlavně jako koření a také jako nápoj lásky. S oblibou po něm sahali středověcí léčitelé.

Libeček má velmi charakteristickou vůni a silnou chuť, proto se mu také podobně jako smilu říká české maggi. Kromě toho se můžete setkat s pojmenováním vopich, miláček, velký celer, americký celer.

Nutriční obsah libečku

V libečku najdeme řadu vitamínů – především vitamín A, C, dále také E a B.

Alkylphthalid ligustilid má vůni, kterou známe z polévkového koření Maggi. Čerstvý list obsahuje větší množství éterického oleje, ve kterém převládají ftalidy (ligustilid, butylftalid, sedanolid), dále nechybí karvakrol (najdete i v tymiánu a oreganu), eugenol a a-terpineol. Ftalidy pozitivně působí na tok krve a snižují stresové hormony. Karvakrol zpomaluje a zastavuje růst některých druhů bakterií,

Libeček pro zdraví

Z rostliny se využívají kořeny a listy a semínka z alespoň dvouleté rostliny.
Kořeny díky alkylphthalidům působí na podporu zažívání a uvolňují křeče, má močopudný vliv. Také pomáhají proti artróze a revmatu. Účinné látky v libečku čistí krev, prospívají krevnímu oběhu.

Libeček posiluje nejen nervy, ale i svaly.

Ženy ocení libeček při nepravidelné menstruaci. V tomto případu se často kombinuje s řebříčkem a kontryhelem.

Někteří léčitelé doporučují i jemně roztlučený kořen s přidáním malého množství oleje jemně nanášet na pigmentové skvrny.

Homeopatie sází na sílu libečku v případě zánětů středního ucha. Na radu homeopata lze využít rostlinu na záněty jater a sleziny při delším dávkování.

Měli byste vědět

Rostlina není vhodná pro těhotné a kojící. Nehodí se také pro dlouhodobé užívání. Některé zdroje hovoří o nevhodnost pro osoby s nemocnými ledvinami.

Libeček v kuchyni

Protože má libeček velmi silnou chuť, stane se výraznou součástí pokrmu, proto s jeho dávkováním opatrně. Často se používá do polévek, salátů, ale i do omáček a na maso. Skvělou chuť dostanou vařené brambory, když právě k varu přidáme snítku libečku.

Uchovávat libeček je možné sušením, případně mražením. Kořen libečku se co nejdříve nakrájí a usuší. Další možností, jak rostlinu uskladnit, je příprava pesta. Máme pro vás recept.

Pesto z libečku

Na přípravu pesta potřebujete omytý libeček, pokrájený na jemno, sůl a kvalitní olej (slunečnicový nebo olivový), někdy se přidává i česnek. Do velmi dobře umytých skleniček nandáte nakrájený a prosolený libeček a zalijete olejem. Podle druhého způsobu můžete lístky, sůl, olej a případně česnek vložit do mixeru a rozmixovat.

Takto připravené koření se dá využít místo Maggi – do polévek, salátů, omáček, marinád a podobně. Je třeba myslet na to, že pesto je chuťově velmi výrazné a slané.

Pěstování libečku

Libeček se pěstuje velmi snadno. Je třeba počítat s tím, že když se uchytí, vytvoří velmi bohatý keř a vyžaduje poměrně hodně místa. Je potřeba ho sestřihovat. Na podzim z rostliny zůstávají kořeny, které bez problémů přezimují. Hned brzy zjara raší nové listy.
Semena, listy a kořen je možné sklízet od května téměř až do listopadu.

Zdroj:
Magdaléna Staňková-Kröhnová, Bylinky pro děti a maminky 2, Grada, 2019
Léčivé rostliny, Ottovo nakladatelství, 2010
https://draxe.com/nutrition/lovage/