Léčivé rostliny: třezalka tečkovaná je přírodní antibiotikum, které i zahání deprese
Léčivá bylinka třezalka tečkovaná je u nás velmi rozšířená, pomáhá při popáleninách, zánětech nebo třeba při namožených svalech.
Třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) možná znáte pod názvem krevník, který získala podle červených teček. Ty uvidíte, když se podíváte na list třezalky proti světlu.
Rostlinku najdete na slunných místech běžně v přírodě, dobře se jí daří tam, kde je sucho. Je odolná a nenáročná. Bylinkové zahrádce dělá ozdobu svými krásnými žlutými kvítky.
Třezalka byla využívána už ve Starém Řecku, kromě jiného také k hojení ran.
Bioaktivní látky v třezalce
Z účinných látek v třezalce najdeme flafonoidy (kvercetin, kempferol, myricetin, dihydrokvercetin,a luteolin), hypericiny, hořčiny a silice.
Červené tečky na listech obsahují hypericin, což je červené barvivo. Proto se také třezalce říká Krev Sv. Jana. Hypericin kromě jiného napomáhá dýchání buněk.
Hyperforin je, vedle hypercetinu, druhou nejvýznamnější látkou v třezalce. Obě jsou důvodem, proč je tahle bylinka vyhledávaná při depresích a na zlepšení nálady.
Využití třezalky
Třezalka je schopna měnit hladinu hormonů v těle, může mít vliv třeba na účinky antikoncepce.
* při nespavosti,
* při pocitech skleslosti nebo úzkosti,
* při velkém stresu,
* při žaludečních neurózách,
* při srdečních nemocech, obzvláště chronických,
* při menstruačních poruchách,
* při problémech v klimakteriu,
* při průjmu.
Janův olej se využívá především na popáleniny, rány, hemoroidy, zmírňuje záněty. Hodí se ale také na bolesti svalů, při křížových bolestech (hexenšus), při ischiasu nebo revmatismu. Aplikovat ho můžete i při bodnutí hmyzem.
Podle Gill Daviesové a její knihy Bylinky (Euromedia – Esence, 2017) se třezalka řadí spolu s fialkou a fenyklem mezi bylinky, které chrání proti čarodějnictví a zlým duchům.
Pozor na opatrnost při konzumaci třezalky
Třezalka určitě nepatří bylinky, které byste měli konzumovat velmi často. Její popíjení je třeba si dobře rozmyslet. Pokud si ji chcete dávat častěji, je lepší, když ji připravujete ve společnosti jiných bylinek. Velmi vhodná je třeba s meduňkou. Bývá součástí směsí různých dalších bylinek.
Také je třeba dávat pozor, pokud berete nějaké léky, protože třezalka může měnit jejich účinky. Jedná se například o lék na cukrovku, cholesterol, o léky na krevní tlak nebo také o antikoncepci. Opatrnost se doporučuje i u alergiků. Proto pokud berete léky, poraďte se s využitím třezalky s lékařem.
Jestliže jste na slunci a užili jste třezalku, může se projevit alergie.
Pěstování a sběr
Třezalka tečkovaná patří mezi takzvané svatojánské bylinky. Protože bylinky nasbírané o svatojánské noci, 23. června o půlnoci, by měly mít největší sílu, je ideální sbírat tuto bylinku právě v této době. Nastříhat ji ale můžete po celou dobu jejího květu. Sbírají se od června do září. Seřezává se vrchních 20-30 cm natě.
Při sušení nesmí navlhnout, protože by se znehodnotila. Suší se zavěšená ve stínu, pokud ji sušíte v uměle, neměla by teplota přesáhnout 35 °C.
Příprava čaje z třezalky
Jedna čajová lžička na 1/4 litru vody, spaří se a krátce vyluhuje.
Janův olej podle Marie Treben
Za slunečného dne natrháme květy, volně naplníme do láhve až po hrdlo, a pak zalijeme jemným olivovým olejem. Je třeba, aby květy byly ponořené v oleji. Dobře uzavřenou láhev postavíme na několik týdnů na slunce nebo ji dáme na teplé místo. Po čase se olej zbarví dočervena. Potom ho přefiltrujeme přes hadřík. Zbytek vylisujeme, olej nalijeme do tmavých lahviček.
Při používání na popáleniny se dá olivový olej nahradit lněným.
Zdroj: Zdraví z Boží lékárny, Maria Treben (Dona, 1991)
Napsat komentář