Hlíva ústřičná – i v zimě najdete tento poklad pro zdraví

Hlíva ústřičná je zdravá houba, která může pomoci hned při několika potížích s organismem. Kdy po ní sáhnout? S čím se dá splést a kde ji najít?

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je dřevokazná houba z čeledi hlívovitých. Lidstvo ji zná už řadu staletí, zmiňuje se třeba v básni z doby dynastie Sung (960-1279). Houba je u nás poměrně dobře dostupná. Roste v mírném klimatickém pásmu na živých i mrtvých kmenech, pařezech hlavně listnatých stromů, kterým škodí bílou hnilobou. Vydat se na ni můžeme od konce léta až do zimy, pokud je mírná, roste až do jara. Patří tedy mezi zimní houby, ze kterých se můžeme těšit i v době, kdy je příroda uložená ke spánku. Ať už se vydáte na houby kdykoliv, měli byste si být jisti tím, co sbíráte.

Hlívu ústřičnou můžete zaměnit za jiné houby. Nejvíce podobnou houbou je pařezník pozdní. Jedná se o jedlou, ale nepříliš chutnou houbu. Od hlívy se liší tím, že má žlutoolivový nebo hnědolivový klobouk a také lupeny oddělené od nohy výrazným oranžovým proužkem. Hlíva ústřičná se velmi podobá hlívě plicní, ale ta roste od jara do podzimu a má světlejší barvu. Pozor je třeba dávat na hlívu ušatou, která je spojována se smrtelnými otravami. Jedná se o bílou houbu, který roste na tlejících pařezech jehličnanů. Hlíva hnízdovitá zase vyniká oranžovým zabarvením klobouku, který má plstnatý povrch. Houba je nejedlá a při tepelné úpravě silně zapáchá.

Hlíva vzhledem připomíná ústřici, odtud její druhové pojmenování.

Pěstování hlívy ústřičné

Hlívu ústřičnou není velký problém najít v lese, ale běžně se dá vypěstovat i doma. Pěstuje se na tepelně ošetřené slámě nebo na dalších odpadech s ligninem a celulózou. Variantou je také pěstování na špalcích listnatých dřev.

Jak se čistí hlíva ústřičná

Hlívu není třeba velmi důkladně čistit ani se neloupe. Pokud bude zašpiněná, opatrně z ní nečistotu odstraníme (třeba čistým vlhkým hadříkem). Nezapomeňte také odříznout spodní část nožičky v trsu včetně hlíny.

Hlíva ústřičná v kuchyni

Hlíva ústřičná má nasládlou chuť a příjemnou houbovou vůni. V případě této houby není zapotřebí dlouhá tepelná úprava, stačí čtvrt hodiny. Hlívu můžete využít velmi pestře. Můžete ji sušit, nakládat do octa, ale i přidávat do vařených jídel. Kombinuje se velmi dobře. Z receptů jsou s hlívou velmi oblíbené těstoviny (třeba se smetanovou omáčkou), dále různé varianty gulášů, takzvaná „falešná“ dršťková polévka a řada dalších. Skvěle chutná i se zeleninou. Nechává se kvasit a udí se.

Co léčí hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná je pověstná i svým vlivem na zdraví. Především si ji oblíbili lidé, kteří mají problémy s imunitou. Houba je cenná díky obsahu polysacharidu β-(1,3/1,6)-D-glukanu (pleuran). Ten má dobrý vliv na hladinu cholesterolu v krvi, posiluje odolnost proti infekcím, zvyšuje tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň. Jeho vliv spočívá i na zánětlivá onemocnění, ale také na nemoci virového, bakteriálního i plísňového charakteru. Hodí se na hemoroidy, potíže s kůží (ekzémy, popáleniny). Kromě toho hlíva obsahuje i statiny, terpeny (pleurotin), který je znám jako antibiotická a antitrombotická látka.

Hlíva tonizuje organismus při fyzickém i psychickém vyčerpání. Hovoří se i o protinádorových schopnostech účinných látek a vlivu na kardiovaskulární systém.

Měli byste vědět

Hlíva je houba, proto by se jí měly vyhýbat všechny osoby alergické na houba. Na některé osoby může působit projímavě může způsobovat střevní potíže kvůli arabitolu.

Zdroj:
Wikipedia.org
Healthline.com
P. Valíček Houby a jejich léčivé účinky (Start, 2011)