skutecne-zdrava-skolaZajímá vás stravování vašich dětí? Skutečně zdravá škola je občanská iniciativa usilující o zlepšení školního stravování. Ačkoliv byla novelizována vyhláška o školním stravování, nebyl zohledněn takzvaný spotřební koš (normy, co musejí denně děti ve školní jídelně sníst). Tento koš je starý přes 25 let bez aktualizace, která by zohledňovala aktuální nutriční poznatky a potřeby dětí. Podle Skutečně zdravé školy je chybný spotřební koš jednou z příčin dětské obezity.
Přečtěte si, jak zástupci iniciativy pokusili v krátkosti shrnout největší problémy a navrhnout řešení.

Skutečně zdravá škola: „Méně masa, mléka, brambor a více ovoce a zeleniny do spotřebního koše pro školní jídelny”

Praha, 26. února 2015 – Děti ve školách jedí podle 25 let starého spotřebního koše, který nereflektuje současné znalosti o dětských stravovacích potřebách. Děti kvůli němu v jídelnách překrmujeme cukry a tuky a nedostává se jim např. rostlinných bílkovin, čerstvého ovoce a zeleniny. Účinná změna neproběhla ani při současné novelizaci vyhlášky, i přesto, že nejen Skutečně zdravá škola na tento problém, ústící částečně i v dětskou obezitu, dlouhodobě poukazuje. Jaké jsou podle Skutečně zdravé školy největší problémy stávajícího spotřebního koše a jaké navrhuje změny?

Máme skvělý systém školních jídelen a osvědčený systém spotřebního koše, bohužel se mu ale nevěnujeme a on zastaral. Nechceme v žádném případě měnit systém samotný, ale jeho náplň v podobě spotřebního koše je nevyhovující a je podle nás jednou z příčin dětské obezity a špatných stravovacích návyků u dětí. Školní jídelna by měla být součástí vzdělávání a měla by dětem pomáhat osvojit si zdravé stravovací návyky,“ vysvětluje Margit Slimáková, odborná garantka občanské iniciativy Skutečně zdravá škola, která dlouhodobě usiluje o zvýšení kvality školního stravování.

Spotřební koš a odůvodnění změny na stránkách iniciativy.

Spotřební koš legislativně určuje výživové normy pro školní stravování. V praxi je to soupis deseti kategorií potravin a jejich doporučené dávky na den pro jednoho žáka. Tyto potraviny by tedy neměly v předepsané gramáži denně chybět na dětském talíři.

Mezi takto předepsané kategorie patří: maso, ryby, mléko tekuté, mléčné výrobky, tuky volné, cukr volný, zelenina, ovoce, brambory a luštěniny. Předepsané množství se liší podle jedné ze čtyř věkových kategorií, do které žák spadá. Problémem je podle Skutečně zdravé školy nejen množství potravin v dané kategorii, ale i rozdělení potravin do kategorií jako takové.

  1. Mléko je obsažené hned ve dvou kategoriích – mléko tekuté a mléčné výrobky. Povinné denní množství je v součtu vysoké a těžko splnitelné. Aby jídelny plnily normy, podávají k jídlu mléko jako nápoj a sladké mléčné výrobky. Pít mléko k hlavnímu teplému jídlu je nevhodné nejenom pro dobré trávení a sladké mléčné výrobky jsou zase zdrojem tzv. “prázdných kalorií”. V dnešní době se také stále zvyšuje počet dětí s alergií na mléko nebo laktózovou intolerancí. Zkušenosti navíc ukazují, že jídelny, aby splnily „mléčné normy“ mléko koupí a vylijí, a tím vykazují jeho spotřebu. Pokud by se tyto kategorie sloučily a snížila se u nich povinná gramáž, ušetřené peníze by se dalo využít mnohem užitečněji.
  1. Cukr volný. Většina jídelen nezapočítává do spotřebního koše cukry obsažené v hotových výrobcích a nápojích, což ve výsledku překračuje stanovené normy a přispívá se tak k rozšiřování dětské obezity. Navíc slazením mléka, čajů apod. se děti učí konzumovat extrémně sladká jídla a nechtějí poté zdravější, neslazená. Podobná situace je u kategorie volných tuků.
  1. Maso a zelenina. Skutečně zdravá škola navrhuje snížení doporučeného denního množství masa (nyní je to až 75 g na den) a zvýšení podílu zeleniny, ovoce, luštěnin (přirozený zdroj živočišné bílkoviny) a ryb. Některé školy začínají zavádět studené bary, kde si děti vybírají ovoce a zeleninu, na které mají právě chuť, což se velice osvědčilo. Na studené bary ve školách ovšem chybí finance.
  1. Přílohy. Ve spotřebním koši jsou z příloh uvedeny pouze brambory a to ve velmi velkém množství, na druhou stranu schází klasické přílohy jako rýže a těstoviny, nebo jejich zdravé alternativy (pohanka, jáhly).
  1. Problematické potraviny a přílohy. Spotřební koš nezmiňuje potřebnou regulaci soli, umělých sladidel, výrobků s obsahem škodlivých kyselin, přísad s obsahem glutamátu, polotovary, instantní směsi apod.

V praxi to v nejhorších případech vypadá tak, že oběd ve složení polévky z instantního bujónu, sekaná s bramborovou kaší z prášku a sterilovaná řepa s ovocným mlékem na zapití splňuje požadavky spotřebního koše, nikoliv však podmínky zdravé a plnohodnotné výživy dítěte. Skutečně zdravá škola věří, že školní stravování by mělo nabízet zdravou stravu z čerstvých a kvalitních surovin.

Navrhuje proto změnit sestavení spotřebního koše a přehodnotit tak stanovenou legislativu. Sloučit a zredukovat mléko a mléčné výrobky a snížit jejich dávku, aby zbyly peníze například na studené bary. Zpřísnit regulaci cukrů, tuků, nežádoucích surovin a přísad. Rozšířit kategorie předepsaných potravin o další přílohy a zvýšit podíl ovoce a zeleniny. Dětem by se tak od dětství dostávalo kvalitní stravy, která by přispívala k jejich zdraví a vitalitě a školní jídelny by budovaly zdravé stravovací návyky.

Co to je Skutečně zdravá škola:

Skutečně zdravá škola je občanská iniciativa usilující o zlepšení školního stravování. Usiluje jednak o změnu Vyhlášky o školním stravování tak, aby odpovídala současným vědeckým poznatkům, a též o zavádění komplexního programu Skutečně zdravá škola.

Program je určen školám, v rámci kterého se vedení školy, učitelé, žáci, rodiče, pracovníci školních kuchyní, dodavatelé potravin, zemědělci a zástupci místní komunity společně zasazují o to, aby byla dětem poskytována chutná a zdraví prospěšná jídla a vytvářeny základy příjemné, zdravé kultury stravování. Školy, které se do programu zapojí, mimo jiné do kuchyně nakupují suroviny od místních farmářů, pekařů a řezníků a v jídelně poskytují pokrmy připravené z čerstvých sezónních surovin, splňujících kritéria Skutečně zdravé školy. Pro žáky organizují výlety na místní farmy, integrují téma jídlo do školního vzdělávacího programu, pořádají na škole farmářské trhy a komunitní aktivity, žáci absolvují lekce vaření a pěstují na školní zahradě vlastní ovoce a zeleninu.

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: