Fenomén Rychlebské hory: opomíjená oblast nabízí krásnou přírodu, památky i sportovní vyžití

Nejsou tolik známé a je to velká škoda. Odborného pracovníka Vlastivědného muzea Jesenicka Pavla Macháčka krajina Rychlebských hor okouzlila natolik, že se ji rozhodl zachytit ve knize Fenomén Rychlebské hory a dokáže krásně přenést touhu po poznání tohoto kraje i na čtenáře.

Rádi poznáváte naši krajinu a Rychlebské hory jste zatím neobjevili? Už jen letmé nahlédnutí do knihy pracovníka Vlastivědného muzea Jesenicka, Pavla Macháčka, Fenomén Rychlebské hory stačí na to, abyste se podrobněji podívali na tuto zajímavou oblast. A tato kniha je v tom víc než skvělým pomocníkem.

Jak je nazvána jedna z prvních kapitol, Zapomenutý kout na hranici, se nachází v nejzápadnější části Slezska, konkrétně v severozápadním výběžku okresu Jeseník, severozápadně od pohoří Hrubého Jeseníku. Rychlebské hory mají délku jen několik desítek kilometrů a oddělují Českou republiku od Polska. Pro spoustu obyvatel naší republiky ale zatím zůstávají skryté. I proto je podtitul knihy o Rychlebských horách Vše, co potřebujete vědět o nedotčené perle Sudet. Pokud toužíte poznat čistou přírodu a její památky, máte řadu možností. A o nich vypráví kniha Pavla Macháčka.

V titulu najdete obecný úvod do regionu, ale hned už pak podrobnější rozdělení na větší kapitoly: Hornolipovskou hornatinu a fenomén Smrk, Travenskou hornatinu a fenomén Borůvková hora, Sokolský hřbet a fenomén Studniční vrch. Samostatnou kapitolu tvoří také Okolí Studničního vrchu. Oblast je známá lyžařskými středisky Ramzová, Petříkov a Ostružná, lázeňstvím a vzpomínkou na otce vodoléčby Vincenze Priessnitze. Kromě pasáží o této významné osobnosti v knize autor připomíná i další důležité postavy této oblasti. Železniční stanice Bílý Potok se stala předlohou pro komiks a film Alois Nebel.

V oblasti najdete památky, jako je hrad Rychleby, hrad Javorník, zámek Jánský Vrch, známou secesní restauraci Tančírna, ale také krásná přírodní místa (třeba Bílá voda), nebo například krasové jeskyně. Nenajdete tu jen psaní o kráse, ale také o nebezpečích a tragédiích. Pokud rádi pátráte v minulosti po zaniklých osadách, i tady si přijdete na své.

Z knihy, která je třetí v řadě Fenomén a navazuje na knihy: Matěj Matela: Fenomén Praděd a Pavla Zemaníková: Fenomén Lysá hora, se dozvíte zajímavosti z historie pohoří, ale také tipy na pěší výlety či bikerské stezky. Zjistíte, jak v oblasti cestovat a co sledovat už během cesty.

Zjistíte, že do Rychlebských hor můžete po celý rok a stále budou krásné. Sám autor k tomu říká: „Překrásné krápníkové jeskyně Na Pomezí jsou vstupní branou do severní části hor. Cesta podél hřebene přes Žulovou, kde věž původního hradu tvoří zvonici kostela, zavede návštěvníky do Javorníku se zámkem vratislavských biskupů, úchvatnou Tančírnou v Račím údolí nebo rozhlednou na Borůvkové hoře.“  

Publikace je plná informací, ale také fotografií, a to aktuálních i historických. Všechny vás přesvědčí o tom, že tato oblast stojí za prozkoumání. Pokud tuto oblast Olomouckého kraje neznáte, získáte poměrně dost informací, ze kterých je znát autorova odbornost a vřelý vztah k ní. Pokud budete mít zájem o další zjišťování, na závěru najdete tradičně přehled použité literatury.

Pavel Macháček je pracovníkem Vlastivědného muzea Jesenicka a věnuje se hlavně regionálním dějinám. Na svém kontě má publikace přibližující proměnu osídlení Jesenicka po druhé světové válce: Zmizelé Jesenicko I. – zcela zaniklé osady, Zmizelé Jesenicko II – téměř zaniklé osady, Zmizelé Jesenicko III. – poutní místa (ve spolupráci s Michaelou Neubauerovou) a jako autor nebo spoluautor se podílel na několika knihách o historickém vývoji jednotlivých obcí jesenického okresu. Výsledky svého bádání rovněž zveřejňuje na stránkách odborných a populárně naučných periodik.

Nakladatel: CPress, 184 str.