Lucemburský rok připomene na státních hradech a památkách 700. výročí narození Karla IV.
Státní hrady a zámky spravované Národním památkovým ústavem (NPÚ) si letos připomenou a oslaví 700. výročí narození Karla IV. Na návštěvníky čeká řada novinek – nové prohlídkové trasy, výstavy a zpřístupněná dosud uzavřená místa a části. To vše budou doplňovat slavnosti s připomínkou dob dávno minulých.
Se 700. výročím narození císaře a českého krále Karla IV. bude připomenut celý rod Lucemburků. Šestý ročník projektu Po stopách šlechtických rodů ponese název Lucemburský rok.
Centrem Lucemburského roku se stane Karlštejn
Hlavní událostí roku bude výstava Karlštejnský poklad. Kultura císařského dvora Karla IV., otevřená od 7. května právě na Karlštejně. „Jak název napovídá, představí tzv. karlštejnský poklad, soubor téměř 400 předmětů z doby Karla IV., které vypovídají o kultuře a životním stylu Karlova dvora. Nádoby na pití, módní doplňky, například šperky, přezky, spony a knoflíky, které se za Karla IV. teprve ujímaly, ale také schránky na vonné bylinky a masti, tzv. povoňky. Patřily k dennímu životu panovníka a dokládají životní styl jeho doby,“ zve na unikátní výstavu generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Karlštejnský poklad byl pravděpodobně za husitských válek ukryt v karlštejnských zdech, kde téměř 600 let čekal na své nalezení. Dnes je uložen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které se na vzniku výstavy podílí.
Kromě výstavy Karlštejnský poklad. Kultura císařského dvora Karla IV., která bude otevřena po celou sezonu, chystá správa hradu Karlštejn na celou sezonu řadu akcí, mim unikátních prohlídek a mimořádná představení. Návštěvníci však mohou na prohlídku Karlštejna přicházet již od 1. března, a to denně kromě pondělí.
Hrad Veveří vystaví unikátní relikvii
Novou významnou expozici přinese i hrad Veveří, který připomene od 2. července expozicí Lev a orlice. Moravští Lucemburkové a jejich hrad Jana Lucemburského a Karla IV. jako vládce Moravy a spolu s nimi i významné členy moravské rodové větve – markraběte Jana Jindřicha a jeho syny Jošta a Prokopa. Zvláštní pozornost bude zaměřena na hrad Veveří, hlavní panovnickou rezidenci na Moravě, důležitou zemskou pevnost i místo klíčových politických jednání. První víkend po otevření výstavy bude na hradě vystavena unikátní relikvie z lucemburské doby – pontifikální rukavice svatého Vojtěcha z boleslavské klenotnice, dokládající hluboké duchovní tradice lucemburského věku.
Ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským, budou při příležitosti otevření expozice na hradě vystaveny zcela jedinečné a na Moravě nikdy neprezentované exponáty ze svatovítského pokladu, spojené s fundátorskou činností Lucemburků. „České a moravské Lucemburky symbolicky propojí kopie tří významných středověkých děl: v dubnu na jeden víkend na hradě Veveří vystavíme královskou svatováclavskou korunu a návštěvníkům z Karlštejna na oplátku umožníme zhlédnout Šternberskou madonu. V září naopak poputuje koruna na Šternberk a kopie Madony z Veveří na Karlštejn,“ vysvětluje dále Naďa Goryczková.
Zámek Jindřichův Hradec představí svatojiřskou legendu
Od srpna představí zámek Jindřichův Hradec výstavou Následovníci sv. Jiří svatojiřskou legendu a její jindřichohradecké ztvárnění. Expozice, která vzniká v Oldřichově hradu, vrcholně gotické části jindřichohradeckého zámku, bude věnována zdejší svatojiřské legendě, evropsky významnému cyklu nástěnných maleb, které umožňují nahlédnout do života společnosti v době „krále rytíře“ Jana Lucemburského. Mimořádně významná památka výtvarného umění zachycuje na mnoha scénách dobu, kdy za Jana Lucemburského i Karla IV. kvetla rytířská kultura a přes jindřichohradecký dvůr Oldřicha III. do Čech z Podunají spolu s minnesängry přicházela vyspělá dvorská kultura. Expozice provede návštěvníky středověkou podobu hradu, naznačí tehdejší využití jeho prostor a představí rytířskou kulturu první poloviny 14. století i osobnost Oldřicha III. z Hradce, jednu z nejvýznamnějších postav své doby. Vrcholem návštěvnické trasy bude komnata se svatojiřskou legendou, kde bude představen příběh, který legenda vypráví, její umělecký význam i kontext jejího vzniku.
Zdroj: TZ NPÚ
Napsat komentář