Jižní Morava – Vranov nad Dyjí a poslední zastávka Telč

Po cestování za krásami jižní Moravy a malé odbočce do Rakouska se dostáváme do závěrečné etapy našeho cestování. Cílem cesty je magický hrad Vranov nad Dyjí a na zpáteční cestě se stavujeme v nádherné Telči.

Poslední den bylo dopoledne věnované krásnému zámku Vranov nad Dyjí, který je nejfotogeničtější ze silnice v ostré zatáčce, kde autobus nezastaví, ani kdyby chtěl. Zámek se tyčí na skále, takže je jasné, že to původně byl nedobytný hrad.

Krom základních dvou okruhů právě letos přibyl na zámku i třetí okruh, kterým je zrekonstruovaná strážní věž se 111 schody, kam si každý vyleze sám podívat se do kraje. K hromadné vstupence jsme vyfasovali i poukázky na malou ochutnávku vína v místním krámku na nádvoří, a protože většině lidí je žinantní jít tam na štamprli zdarma, něco k tomu přikoupí – zvlášť když je součástí i cukrárenský pult. Výhodný nákup…

V reprezentačních prostorách se dozvíme leccos pikantních drbů o milenkách, které byly na Vranov odloženy a ty z něj místo trucovny udělaly centrum kultury. Významnými majiteli sídla byl rod Althanů, v 18. století o majetek vedl spor Jan Michal III. Jinak velký oblíbenec císaře Karla VI., zlí jazykové tvrdí, že byli víc než jen přátelé… Nejslavnější na zámku je Sál předků, který zvenčí vypadá víc jako kaple než kaple samotná. Sál byl zamyšlený jako pocta předkům, v praxi však sloužil jako špatně vytápěný obývák, a za války v něm německá armáda měla sklad. Kuriozitou byl minikanón na letní terase, kterým se v pravé poledne svolávalo k obědu. Klasicistní výzdoba salonků občas nabídla zajímavosti, jako jsou třeba falešné mramorové sloupy s úložným prostorem. Honosná koupelna vypadala moderně, ale služebnictvo muselo tahat vědra s horkou vodou bočním schodištěm na půdu, odkud voda tekla do vany..  I tady jsme narazili na lustr s břečťanovým motivem, o kterém nám na jiném zámku tvrdili, že je to jejich unikát… Na zámku se natáčela Nesmrtelná teta a nechvalně známá Andělská tvář.

Odpoledne patřilo městu Telči. Historické jádro je v seznamu UNESCO už od roku 1992. trojúhelníkové náměstí Zachariáše z Hradce je lemované nádhernými měšťanskými domy v renesančním slohu, zdobenými sgrafity, s pouhými dvěma vietnamskými krámy (o něčem takovém si Slavonice můžou nechat leda zdát). V první půlce srpna jsou na náměstí trhy a slavnosti, večer naší návštěvy měly hrát Tata Boys, ale v září hrají na nádvoří zámku dokonce Olympic!

Renesanční zámek je součástí historického centra města, které oddělují od nové zástavby rybníky. Zámek získal dotace a je na dva roky v rekonstrukci, zpřístupněné jsou alespoň pokoje posledních majitelů, Podstatských. Ti o zámek přišli na základě Benešových dekretů, ale příbuzní z jiné větve se k německé národnosti nepřihlásili a zámek ve Valašském Meziříčí získali zpět. (Vyšla o něm kniha Sedm životů: osudy hraběte Františka Podstatzkého-Lichtenstein.)

Jedna z místních hraběnek byla velká sběratelka, a tak je tu celá místnost věnovaná míšeňskému porcelánu. V červeném pokoji je sedací souprava, ve které se při renovaci našel zašitý dopis restaurátora z roku 1917. V dalším salonu jsou proti sobě dva obrazy, na jednom je velmi ošklivá dáma, silně věřící, která do města pozvala jezuity (včetně proslulého pátera Koniáše) a přispěla tak k založení kostela Jména Ježíše, a proti ní velmi krásná dáma, která za jakési války zřídila lazaret a dostala za to medaili.

Mrazivě však působil příběh jiné generace Podstatských, kteří měli celkem osm dětí. První se narodila Ludmila, která zemřela ještě jako kojenec. Druhá Ludmila zemřela v pěti letech na záškrt a rodiče to velmi zasáhlo, nechali tedy namalovat portrét obou děvčátek, i když se nikdy nesešly (ani v prvním případě nedorostly do věku, jaký si malíř domyslel). Obě Ludmilky jsou dokonce i na velkém portrétu celé rodiny, ačkoli první pouze symbolicky jako panenka na klíně… Na zámku se natáčely pohádky Jak se budí princezny a Z pekla štěstí.

Kdo si potrpí na vyhlídky, vedle zámku je vyhlídková věž se 150 schody, odkud je úžasný pohled na historické jádro i zámecký pakt s empírovým skleníkem. V den naší návštěvy v parku byla nejen svatba, ale i dětské divadýlko, zmrzlina a po trávě tam posedávala spousta spokojených návštěvníků Telče…

První den na jižní Moravě – Třebíč a Jaroměřice nad Rokytnou
Den druhý: zámek Lysice a Punkevní jeskyně
Den třetí: zámek Milotice a Lednicko-valtický areál
Den čtvrtý: Z jižní Moravy do Rakouska: Laxenburg, zámek Hof