Dětenice: místo, kde zažijete středověk (2)

Už v minulém článku jsme vás pozvali do míst, kde se úspěšně setkává minulost s přítomností.
Mluví tu s Vámi jako s posledním žebrákem, utratíte za to někdy i několik tisíc a přesto je to žádané místo turisty z celých Čech i Evropy. Jaké? Zámecký resort Dětenice. Je libo zažít pořádné hody ve středověké krčmě, spát na slamníku v dobovém hotelu nebo absolvovat strašidelnou prohlídku zámku? Zažít tu však můžete mnohem více.

Kam až lze zajít?

Právě míra, kam až zajít v mluvě s personálem, může dělat někomu problém. O nějaký rok před námi zde byl bratr přítelkyně s rodinou. Jemu dělalo problém přizpůsobit se místní mluvě, zatímco jeho tehdy patnáctiletý syn s tím vůbec žádný problém neměl.

Já sám jsem jisté rozpaky pociťoval. Nechtěl jsem vystupovat upjatě, ale zároveň jsem se bál, abych to „nepřepískl“. Nakonec jsem většinu času volil pobavené odpovědi. Ostatní hosté k tomu přistupovali různě, leckdy záleželo jen na vypitém množství alkoholu. Ale myslím, že nikdo nesklouzl k urážení a vulgaritě.

Samozřejmě se předpokládá, že většina návštěvníků ví, o co půjde. Kdo to nečeká, je asi dost překvapen a záleží, jak rychle se dané situaci (případně zdali vůbec) dokáže přizpůsobit. Pokud byste však někde venku čekali nějaká výrazná upozornění na chování personálu, čekali byste zbytečně. Nějaký drobný nápis byl tuším na vchodových dveřích do krčmy, v krčmě samotné je v jídelním lístku, ve kterém nelze díky přítmí skoro vůbec číst, drobným malým písmem napsáno, že můžete kdykoliv „hru“ ukončit.

S klíčníkem jsme se poté dali několikrát do řeči, ale už víceméně normálním tónem. Párkrát sice něco květnatě zahulákal, snad aby si uvědomil, že je v práci, ale jinak to byl celkem příjemný chlapík.

Kam dřív – na pivo nebo do zámku?

V programu se obvykle chodí nejprve do zámku, poté do pivovaru. Panuje zřejmě obava z opilých návštěvníků v zámku, ale je to myslím obava zbytečná.

Budova původního pivovaru slouží dnes z velké části jako muzeum, kde návštěvníkům předvedou, co všechno dříve vaření piva obnášelo. Část přízemí zabírá zmíněná krčma. Stále zde vaří své vlastní pivo, ale už modernějšími technologiemi, které zaberou mnohem méně místa. Hořký mok můžete po prohlídce ochutnat, ale jen v podobě jednoho či dvou malých plastových pohárků. Proto ta zbytečná obava ohledně následné návštěvy zámku…

Světlé či tmavé pivo pak můžete do sytosti popíjet až večer v místní krčmě. Komu opravdu zachutná, může si ho nechat natočit sebou. Nikde jinde ho už totiž nekoupíte. Musím uznat, že bylo celkem dobré.

Pokud jde o zámek, v ten říjnový čas tam bylo celkem útulno. Díky výše zmíněné devastaci v padesátých letech se jen máloco dochovalo v původním stavu, a tak je spousta věcí udělaná znovu, podle dobových dokumentů, podle představ, jak to asi mohlo být. A je jedno, zdali se jedná o nábytek nebo nástěnné malby. Někdo tím sice pohrdá a považuje většinu interiérů za vyumělkované, ale nám to nevadilo. Po prohlídce pivovaru a před večeří to byl příjemně strávený čas.

„Doufám, že budete pořádně chlastat a fandit!“

Tohle není věta hospodského z nějaké fotbalové putyky. To je věta rytíře Jaroslava, kterou nás počastoval během večeře ve středověké krčmě, když se schylovalo k rytířskému souboji přímo v prostorách restaurace. Ale po pořádku. Součástí většiny pobytových balíčků bývá právě večeře ve zdejším stylovém prostředí. Louče, hrubá podlaha, kamenné stoly a u nich dřevěné lavice. Hromada jídla, pivo i víno může téct proudem.

Porce tu dělají velké, převažují steaky na přírodní způsob nebo různá pečená stehna. Ale i milovníci polévek si přijdou na své. V ceně našeho balíčku byla konzumace do 1 000 Kč, pivo jsme platili zvlášť (některé balíčky ale mají neomezenou konzumaci piva). Zvolili jsme mix všeho možného na jeden talíř. I když jsme za to utratili téměř polovinu z limitu, byla to dobrá volba. Nejen že jsme se dosyta najedli, ale ještě si pochutnali.

Poslední část vyprávění z míst, kde si minulost podává ruce s přítomností, si budete moci přečíst opět příští týden.

Foto: Zamekdetenice.cz