Dvanáctiletá Diana vyrůstá mezi Amazonkami na idylickém řeckém ostrově Themyscira. Bojovné ženy zde žijí bez mužů a neustále se zdokonalují v boji. Očekávají střet s bohem války Áresem. Dianu válečné umění fascinuje, a tak se ráda účastní výcviku pod vedením Antiopy (Robin Wright), což Dianina matka, královna Hippolyta (Connie Nielsen) nerada vidí.

Foto: Vertical Ent.

Dospělá Diana (Gal Gadot) v sobě náhodně objeví při jednom z tréninků božské nadpřirozené schopnosti, které před ní matka až dosud tajila. Jednoho dne proletí jakousi časoprostorovou dírou k ostrovu válečný letoun a troskotá poblíž břehu. Diana se vrhne do moře a téměř utonulého letce (Chris Pine) z vraku zachrání. Je to americký špión Steve Trevor, který se sem dostal z bojiště první světové války, když po prozrazené misi v německém táboře ukradl nepříteli letoun. Bohužel zde Steva najdou i jeho pronásledovatelé, a tak se strhne prudký boj mezi Amazonkami a německými vojáky. Bojovné ženy chtěly zprvu Steva zabít, ale když teď vidí, že se v boji přidal k nim, ušetří ho. Diana, která neví nic o světě mimo ostrov, pokládá vojáky za Áresovy posly a chce, aby ji Steve k bohovi zavedl, aby ho mohla zabít. Steve si sice myslí, že je mladá žena poněkud pomatená, stejně jako to podivné společenství na ostrově, ale protože byl svědkem jejích schopností v boji a potřebuje se dostat z ostrova, naoko souhlasí. Dobrodružství na bojištích první světové války mohou začít…

Wonder Woman, známá také pod jménem Diana z Themysciry nebo Diana Prince, patři mezi nejdéle vydávané postavy amerického komiksového vydavatelství DC Comics. Poprvé se objevila v roce 1941. Diana byla obdařena mocí bohů, což jí vybavilo k boji proti zlu ve všech možných formách. Může se tak pochlubit neuvěřitelnou silou, létáním, obratností, výdrží a rychlostí. Mimo jiné má k dispozici tzv. laso pravdy, které donutí každého v něm uvězněného říkat čistou pravdu (mimochodem autor Dianiných příběhů, psycholog William M. Marston, je vynálezcem předchůdce detektoru lži). Díky všem těmto neuvěřitelným schopnostem a touhou pomáhat lidem, může být tato polobohyně/válečnice přirovnána například k Supermanovi.

Komiksové adaptace patří ke stříbrnému plátnu více než půl století. Například první filmová verze Supermana vznikla už v roce 1948, ale nelze zapomenout na tu asi nejslavnější z roku 1978, ve které se v titulní roli objevil Christopher Reeve. V posledních letech se s převodem komiksových postav na filmové plátno doslova roztrhl pytel. Komiksy vždy byly plné neuvěřitelných kousků jejich hlavních hrdinů, a čím jsou dnešní digitální triky dokonalejší, tím více příběhů a tím věrněji je lze představit také filmovému publiku. Není proto divu, že po Kapitánovi Amerika, Hulkovi, Iron Manovi apod. došlo (na přání mnoha jejích fanoušků) i na Wonder Woman. Není to ovšem tak docela první adaptace – v letech 1975 až 1979 vznikl například stejnojmenný televizní seriál, před deseti lety pak zase animovaná verze.

Adaptace americké režisérky Patty Jenkinsové (film Zrůda, některé epizody seriálů Vincentův svět nebo The Killing) vychází z prvního příběhu All Star Comics #8 z prosince 1941, kde Diana ztroskotaného kapitána Steva Trevora doprovodí do „světa lidí“, aby zde pak převzala identitu zdravotní sestry a pod jménem Diana Prince během druhé světové války spolu s Trevorem bojovala proti nacistům. I když se i u filmové verze uvažovalo také o zasazení do druhé světové války, nakonec se tvůrci rozhodli pro tu první.

„Superhrdinka“ byla hlavní postavou naposledy v roce 2005, a to ve filmu Elektra. S plánováním natáčení Wonder Woman se však začalo už v roce 1996, kdy byl najat režisér Ivan Reitman (mj. Krotitelé duchů). O šest let později studio Silver Pictures angažovalo scénáristu Todda Alcotta, který byl po dvou letech vyměněn za Laetu Kalogridisovou (Prokletý ostrov). Za další dva roky studio najalo scénáristu Josse Whedona (např. Roseanne, Buffy – přemožitelka upírů nebo Vetřelec: Vzkříšení), kterému byla zároveň nabídnuta i režie. Ten však po dalších dvou letech – to už se psal rok 2007 – od projektu odstoupil pro tvůrčí neshody. Pak se čekalo až do roku 2014, kdy se s režií počítalo s Michelle MacLarenovou (producentka kultovních seriálů Akta X nebo Perníkový táta), která však po roce odstoupila ze stejného důvodu jako Wheldon.

Samotné natáčení pod vedením Patty Jenkinsové začalo v listopadu 2015. Probíhalo na různých místech Evropy – v Londýně, severní Itálii nebo v Paříži. V těchto lokalitách tvůrci natočili zhruba 350 záběrů pro 40 filmových scén. Nicméně každému je jasné, že za podobnou adaptací stojí celá armáda trikových specialistů, tady jich bylo najato téměř 120. Ti vytvořili ve svých „superpočítačích“ kompletní dobový Londýn, včetně Temže, lodí, člunů a dominant města jako Tower Bridge, Tower nebo Trafalgarské náměstí. Řada herců v pozadí byla rovněž vytvořena digitálně. Podobným způsobem bylo vytvořeno vojenské letiště ze závěru filmu. Tady trikaři vymodelovali veškeré vybavení – hangáry, letadla, piloty a také výbuchy. Nad tím vším bděl producent Charles Roven, známý ze snímků Batman, Temný rytíř, 12 opic a dalších.

V roli Diany se představuje dvaatřicetiletá izraelská herečka Gal Gadot. Sto sedmdesát osm centimetrů vysoká představitelka Diany soutěžila v Miss Universe a byla také modelkou, ale roli v komiksové adaptaci získala díky svým vojenským zkušenostem z dvouleté služby v izraelské armádě. Wonder Woman si však už zahrála v rok starém snímku Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti. Z dalších tváří se můžete těšit na stále krásnou Connie Nielsen (Gladiátor) a neméně půvabnou a charismatickou Robin Wright (Forrest Gump, Nejhledanější muž, Dům z karet). Škoda, že se obě dámy objevují jen v úvodních scénách. Důvodem, proč divačky vytáhnou z peněženky kolem dvou stovek za lístek (v kině IMAX, i když myslím, že zrovna tento snímek nemusí být viděn vyloženě ve 3D), bude Chris Pine v roli sympatického a odvážného Steva. Šestatřicetiletý rodák z Los Angeles se už před sedmi lety blýskl jako hrdinný vlakvedoucí v posledním akčním filmu Tonyho Scotta Nezastavitelný. Komediální talent prokázal v pokračování Šéfů na zabití a nyní dokazuje, že mu místo romantických hrdinů na stříbrném plátně sedí jako ulité.

Hrdinové s nadpřirozenými schopnostmi, díky nimž pomáhají lidstvu, jsou stále populární. Nejen kvůli svému ušlechtilému charakteru, ale také kvůli neuvěřitelným kouskům a v neposlední řadě kvůli protikladu těchto schopností s „obyčejným světem“ lidí. Právě ve Wonder Woman tenhle kontrast nejvíce vyniká. Superman, Spiderman i Batman v podstatě pomáhali lidem a zasahovali proti zlu v prostředí, ve kterém žili. Ale těžko si dovedeme představit lepší střet světů, než když se urostlá polobohyně v sexy válečném obleku utká s německými vojáky. Kromě zmíněné bitevní scény na ostrově Themyscira se oba světy o moc více prolínat nemohou, a tak je film vlastně sledem několika různě laděných částí. Po scénách na rajsky krásném (fiktivním a počítačově vymodelovaném) ostrově, jako vystřiženém ze starořeckých bájí, se dostáváme do Evropy, se všemi válečnými hrůzami. Tím se pochopitelně rázem mění barevné ladění snímku a letním sluncem přesvícené barvy nahrazuje patřičně ponurý šedo-modrých nádech. Ocitáme se na misi spolu se Stevem a Dianou, kteří se s (pro tyhle filmy typicky rozličnou) hrstkou dobrovolníků vydávají hledat německý tábor. V něm megalomanský německý generál Ludendorff (Danny Huston) vyvíjí spolu s fanatickou vědkyní smrtící plyn. Závěrečný střet Diany s vojáky na zmíněném letišti zase patří spíše do žánru fantasy.

Na komiksu je krásné to, že v něm pochopitelně nemusíme hledat nějakou logiku nebo fyzikální zákony. Proto si můžeme užít scén, kdy Diana kosí Němce po desítkách, odstřelovače zničí i se zvonicí, ve které se ukrývá, a když už nemá v ruce svůj štít nebo laso, zabije několik nepřátel jen tím, že po nich hodí obrněný transportér. Výpravnému snímku nechybí nezbytné poučení, kterému předchází filozofická úvaha, zdali si lidstvo vůbec zaslouží, aby ho někdo chránil. Obojí je jednoduché a určené především mladým divákům.

Je jen škoda, že tvůrci více nevyužili odlišností Dianina světa a „mužského světa“ války. Těch pár hlášek vyplývajících z údivu Steva nad prostředím, ve kterém se potkal s Dianou a Dianina nad reáliemi válečného Londýna, ani nestojí za řeč a jsou důkazem nevyužitého potenciálu. Téma časoprostorové díry, kterou se Steve dostal na Themysciru, také není nijak více rozvedeno, o cestě zpět ani nemluvě. Prostě Diana a Steve pouze nastoupí na loď, usnou na ní a ráno se probudí v Londýně.

Komiksoví fanoušci jistě uvítají návrat ženské hrdinky na stříbrné plátno, fanoušci postavy Wonder Woman budou patrně nadšeni z jejích „válečných úspěchů“. Ti ostatní mohou očekávat tradiční řemeslně zručnou podívanou, dílem složenou ze starořecké báje, větším dílem z klasického válečného snímku a završené v žánru fantasy.

USA, 2017
Česká premiéra: 1. 6. 2017
Režie: Patty Jenkins
Hrají: Gal Gadot, Robin Wright, Chris Pine, Connie Nielsen, David Thewlis, Elena Anaya, Danny Huston, Lucy Davis, Ewen Bremner, Saïd Taghmaoui, Lisa Loven Kongsli, Mayling Ng, Miroslav Zaruba, Mick Slaney, Doutzen Kroes, Eleanor Matsuura, Samantha Jo, Florence Kasumba, Zack Snyder a další.

Délka: 141 minut
Mluveno anglicky (české titulky)

Oficiální česká stránka filmu: http://www.vertical-ent.cz/klient-84/kino-78/stranka-1669/film-150351

Oficiální stránka: http://wonderwomanfilm.com/

 

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: