Romantický Poslední nádech Lucy Clarkeové skrývá mnohá tajemství

Eva prožívala krásné chvíle se svým manželem Jacksonem – patřil jim celý svět. Až do toho rána, kdy jejího muže na pobřeží smetla vlna. Anglické moře v zimě je mrazivé a člověk, zvyklý z opačného konce světa na věčné teplo tak jako Jackson, nepřežije ve studené vodě ani pár hodin. Jeho tělo odnesl proud. A s ním i vše, co Eva považovala za jisté. Například budoucnost…

Aby se s Jacksonem mohla definitivně rozloučit, chce ho konečně dobře poznat, i s celou jeho minulostí, kterou nechal za sebou v Tasmánii. Vyrazí proto na druhý konec světa, aby mohla zjistit u jeho přátel a příbuzných, jaký doopravdy byl… A přijít na to, že ho vlastně vůbec neznala.

Už od začátku se vyprávěním rojí náznaky, že Jackson má tajemství, že celá jeho tasmánská rodina je nějaká divná… Ale jak autorka líčí ostrov, jako dokonalý ráj na zemi s nádhernou přírodou a milými lidmi, je těžké uvěřit, že by se tam mohlo skrývat něco zlověstného. Jen samé potápění, rybolov a Jacksonův bratr Saul, který ani nevěděl, že má v Anglii švagrovou. Jejich setkání je proto víc než rozpačité, tím spíš, že Saul ví o bratrovi spoustu věcí, kterých chce Evu ušetřit. Ale tajemství mají tu zvláštnost, že chtějí být odhalena. A obvykle z toho nevzejde nic pěkného…

Románů o to, jak žena náhle zjistí, že vlastně nezná toho chlapa, kterého si vzala, už pár vyšlo – a další se chystají. (Namátkou např. Mělas to vědět od J. H. Korelitzové nebo možná chystané Pod kůží od Sabine Durrantové.) Poslední nádech se od nich odlišuje nejen nádherným prostředím Tasmánie a dobrou znalostí detailů z volného potápění, ale i citlivým skloubením romantiky a záhady. Křehké sbližování dvou nedůvěřivých duší je prokládáno kupou lží a pozvolným budováním nejistoty – je tohle už opravdu všechno, co se o Jacksonovi dalo zjistit? Není tu ještě nějaký další kostlivec?

S šokovanou a životem zkoušenou Evou budete snadno soucítit, i když si někdy můžete klást otázku, co proboha dalšího si na ni autorka ještě nevymyslí. Už chybí snad jen amputace. Zamlklý a do bronzova opálený potapěč Saul zas představuje ideálního hrdinu letního příběhu, nemluvě o zasazení na jižní polokouli. Tasmánie se všemi svými kouzly autorce natolik učarovala, že kus vlastního omámení přenesla i do stránek téhle knihy – a z listů přímo sálá slunce, moře, ryby, léto – takže co lepšího vzít s sebou na pláž?

Originál: A Single Breath, 2014
Překlad: Eva Štěpánová
Vydala: Grada, pod značkou Cosmopolis, 2015
302 stran

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: