Poslední cesta, která nebyla zbytečná
Mohla to klidně být malá rodinná dovolená. Kdyby se však Louis Lasker s otcem nevydal ve starém, oprýskaném Volkswagenu vstříc smrti. Bude to Louis schopen udělat, až jej otec definitivně požádá, „Nech mě jít“?
Louisův otec oznámil svým třem synům, že je ve finálním stádu nevyléčitelné nemoci. A protože nehodlá nečinně čekat na pomalou, nevyhnutelnou smrt, rozhodl se podstoupit na curyšské klinice eutanázii. Jelikož se bojí létat, chtěl by od synů do Švýcarska odvézt. Jediný Louis neodmítne a vydá se s nemocným otcem na cestu, z níž pro jednoho z nich není návratu. Oba další bratři se sice cestou přidají, ale Louis stráví s otcem času nejvíce. A není to jen tak obyčejný přesun z bodu A do bodu B, na téhle cestě se nakonec stihnou ti dva dokonale poznat a Louis si přidá do vzpomínek pár nových, nečekaných.
Nech mě jít je společenský román, který se vám jistě vryje hluboko pod kůži. Příběh o cestě poznání vlastní rodiny a historie přichází z českému čtenáři nečekaného zdroje. Britský autor Edward Docx je sice ověnčený mnohými literárními cenami, ale román Nech mě jít je prvním, který si můžeme přečíst v češtině. A osobně doufám, že nezůstane pouze u této knihy, protože Edward Docx si rozhodně zaslouží vaši pozornost.
Hrdinové románu jsou tak obyčejní a uvěřitelní, že byste je klidně dokázali najít v každé rodině. Louis, Jack i Ralph milují svého otce stejně jako on je. Všichni jsou však tvrdí chlapi, takže své city uchovávají hluboko v sobě. Až složitá, poslední cesta je přiměje otevřít nejen srdce, ale i pusy, a s city i emocemi se svěřit.
Nech mě jít je sice silný příběh plný dojemných míst, ale kapesník nejspíš potřebovat nebudete. Autor namíchal příjemnou směs jemného humoru, velkých slov i zážitků, na něž nelze jen tak zapomenout. Začtěte se do této podivní knižní „road movie“. Možná v ní objevíte také něco pro vlastní rodinu a třeba i lépe pochopíte své blízké.
Napsat komentář