Pohodový Stážista Nancy Meyers vás dostane svou laskavostí

Také se při diskuzi na téma pozdějšího odchodu do důchodu bavíte vtípky typu „osmdesátiletý pracovník IT instaluje Windows“? Možná právě tenhle vtip Vás napadne v souvislosti s námětem filmu Stážista.

Jenže by nebyl přesný. Benovi Whittakerovi (Robert de Niro) je sedmdesát let a je dobře situovaný penzista. Zpočátku si důchod užíval a nic mu nechybělo. Cestoval, zkoušel různé koníčky a kurzy, ale stále cítil, že mu něco chybí. Jednoho dne cestou z obchodu zahlédne leták, který nabízí lidem nad 65 let možnost pracovat jako stážista v internetovém e-shopu s módou. I když pořádně neví, co je USB, avi, mpg atd., rozhodne se zkusit štěstí. Nakonec se mu podaří poslat video s motivačním projevem a je přijat.

Džentlmen ze staré školy pro první den v nové práci neponechává nic náhodě. Ráno ho budí pro jistotu dva budíky, oblek má dokonale vyčištěný a vyžehlený, k němu pečlivě vybranou kravatu. Ve starém, ale stále zachovalém koženém kufříku, má vše úhledně srovnané.

Kupodivu ho šrumec a zdánlivý chaos, který panuje v mladém kolektivu, neodradí. Celkem rychle se zpřátelí s ostatními stážisty i s mladými kolegy. Všichni pracují společně v jednom velkém prostoru zřízeném z bývalé továrny. Ben je přidělen přímo k obávané (ale respektované) šéfové Jules (Anne Hathaway). Na rozdíl od mnoha jiných cítí, že je Jules občas nešťastná a potřebovala by pomoci.

Stážista je film, který má několik rovin, plynule se mezi sebou prolínajících. Začíná zprvu jako úsměvná komedie o problémech seniorů v dnešním přetechnizovaném světě. „Ajťáci“ se tady nejspíše budou pousmívat a starší diváci, kterým potomstvo už konečně natlouklo do hlavy, co že je to ten upload a k čemu je YouTube, jistě také.

Pak se film přeladí do části, která plyne hodně zvolna. Občas jako by bylo cítit tápání režie a herců, kam se ubrat dál. Dokonce chvíli uvažujeme, jestli vše chápající, vše tolerující a všemu se přizpůsobující Ben už není svým vždy kladným přístupem a shovívavým úsměvem otravný. Stejné myšlenky má dokonce i Jules a nechá Bena přeřadit jinam. Díky tomu tu máme první náznak konfliktu, na který možná někdo od začátku filmu čekal. „Tahle pohoda nemůže fungovat věčně, co se pokazí?“, řekne si leckdo. Ale vše se rychle vyřeší, problém je záhy odstraněn a život jde (stejně poklidně) dál.

Před finální části následuje vsuvka v podobě „loupeže“, která jakoby sem byla narychlo přilepena z jiného filmu (hodně mi připomínala jistou scénu z Šéfové na zabití 2). Ale neříkám, že není vtipná. Vlažný střed filmu pak nahrazuje závěrečná část, která se mění tak trochu na klasické romantické drama o ženě, která nemá čas pro své blízké, neví, zdali raději zachránit firmu nebo dát přednost rodině a manželovi, a zda ten za to opravdu stojí.

Co je však na celém filmu podstatné? Jak jste asi poznali, především to, že je snímkem neuvěřitelně optimistickým a pohodovým a tuto pohodu přenáší i na diváky. V dnešním světě plném špatných a často i katastrofických zpráv, vedle filmů nabitých zběsilým sledem akcí, předkládaných ještě zběsilejším střihačem, případně filmů s všudypřítomnou a syrovou brutalitou, je tohle balzám. Vůbec mi nevadilo sledovat film, kde se víceméně nic dramatického nebo akčního neděje. Milerád jsem se nechal hlavními hrdiny pozvat do jejich bytů zařízených s příjemným luxusem nebo do party mladých lidí, jejichž business mi sice nic neříkal, ale která byla tak pohodová, že bych tam snad také šel pracovat. Vlastně spíš už dělat stážistu…

Robert de Niro ztvárňuje po většině rolí cholerických záporáků, policistů či vojáků stoprocentního klaďase, jací snad už ani neexistují. Anne Hathaway (Deník princezny, Interstellar) je zase typická emancipovaná žena dnešní doby. O malou dcerku se musí starat manžel na „mateřské“, bez několika mobilů, tabletů a konferenčních hovorů nedá mladá žena ani ránu (mimochodem, jak už to mnohých amerických filmů bývá, tzv. „product placement“ na jistou „firmu s ovocem“ je tu velice výrazný). Neustále něco zapomíná, neustále něco nestíhá. Ale v jádru je to dobrá duše, profesionálka zapálená pro firmu, kterou vybudovala. To je podstatné. A je také osobou zranitelnou, která občas potřebuje přítele, který ji vyslechne či poskytne nějakou dobrou radu.

V příjemném a laskavém příběhu jsem se sice smíchy nepopadal za břicho, ani jsem neslzel nad melodramatem, ale ty necelé dvě hodinky jsem s filmem strávil rád. I když původní potencionál „penzisty mezi ajťáky“ zůstal podle mě nevyužitý, a tvůrci po čase uhnuli jinam, film mi sedl. Znovu jsem rád viděl (po delší době) sympatickou a stále velice dobře vypadající Rene Russo (Freejack, Smrtonosná zbraň 3 a 4) coby firemní terapeutku a pozdější Benovu přítelkyni.

Režisérka a scénáristka Nancy Meyersová (Po čem ženy touží, Lepší pozdě nežli později) svými veskrze pozitivně laděnými filmy několikrát dokázala pohladit. Jsem si jistý, že Stážista si své diváky, kteří podobné pohlazení hledají, určitě najde. Nabídne jim dvě hodiny příjemně stráveného času a dokonalého odpoutání od všedních starostí. Přátelství, slušnost, ochota, láska a tolerance jsou hlavními devizami tohoto filmu. Kde mimochodem není jediná záporná postava. Myslím, že podobné příběhy jsou stále potřeba…

USA 2015

Česká premiéra: 22. 10. 2015

Režie: Nancy Meyers

Hrají: Anne Hathaway, Robert De Niro, Nat Wolff, Rene Russo, Adam DeVine, Zack Pearlman, Anders Holm, Drena De Niro, Andrew Rannells, Reid Scott, Linda Lavin, Liz Holtan, Frazer Brown, Maria Di Angelis, Leah O’Donnell, Doris McCarthy, Cris Williams, Christine Evangelista, Christina Scherer

Délka: 121 minut
Mluveno anglicky (české titulky)
Oficiální česká stránka filmu: www.warnerbros.cz
Oficiální stránka: www.theinternmovie.com