Vzestup slečny Notleyové od Rachel Anderson ve kvalitě trochu pokulhává

Po vtipném a sladkém prvním dílu volné série romancí z panství Tanglewood přichází druhý díl, který je hodně jiný.

Nový majitel panství pan Ludlow přijme novou hospodyni. Ta však vůbec nic neumí a bodejť by ne – je to totiž dcera bohatého obchodníka, která raději jde do služby, než aby ji provdali za nějakého starého šlechtice.

Cora Notleyová je mladá dáma pevných zásad a silného charakteru, ale v roli hospodyně kapku plave. Po týdnu katastrof stejně musí její inkognito vyplavat na povrch. V tomhle bodě obvykle romance končí svatbou, tady jsme ale teprve v půlce. Pan Ludlow je totiž dost tvrdohlavý, a dost blázen…

Autorka postavila před čtenářky velkou výzvu vidět v hlavním hrdinovi kladnou postavu, když se v první půlce jeví hlavně jako neskutečný pedant a cholerik, co vyhazuje personál kvůli blbostem. Má pořád špatnou náladu, asi taky kvůli tomu, jak i když vyžaduje mravní zásady po ostatních, sám je přitahován vlastní hospodyní… Je zkrátka těžké vidět v něm něco, kvůli čemu by se Cora do něj měla zamilovat. A ne, ďolíčky v levé tváři nestačí.

Pokud mi úsměvný první díl připomněl Julii Quinn, začátek tohohle byl až znepokojivě podobný bolestně naivním romancím Barbary Cartland. Naštěstí hlavní hrdinka prokázala trochu víc rozumu, a zápletka, která zprvu vypadala předvídatelně, párkrát příjemně překvapila (v rámci žánru…).

Vzestup slečny Notleyové je milý a cudný, s podivným hrdinou, který až v patřičný čas podstoupí transplantaci osobnosti a přestane propouštět personál. Co víc si přát.

(Autorka si hned ke konci otevřela zadní vrátka pro pokračování s hrdinkou, která je pěkný poděs, takže by třetí díl mohl být zas o něco zajímavější. Uvidíme v červenci, kdy Volba slečny Harriet vyjde.)

Originál: The Rise of Miss Notley, 2017, překlad: Dana Šimonová, vydal: Baronet, 2019, 259 stran