Všechno modré z nebe Melissy da Costa je dojemnou výpovědí o životě a smrti

Dva roky života. Tolik času dávají lékaři Émilovi, jemuž diagnostikovali předčasnou Alzheimerovu chorobu. Je mu 26 a už má myslet na svou smrt. Jeho rodina je víc v šoku než on, začali pro něj truchlit už teď. Émile se proto sebere, koupí karavan a s naprosto neznámou dívkou, co mu odpověděla na inzerát, odjíždí na svou poslední dovolenou…

Až na cestě má čas o všem přemýšlet. O skutečných důvodech rozchodu s přítelkyní, o své rodině… Émile spolu s mlčenlivou Joanne šlape po horách a myslí mu proudí vzpomínky na své nejbližší a na minulost, kterou pomalu ztrácí, a budoucnost, která na něj nečeká…

I Joanna má své důvody, proč chce od všeho utéct. Ale možná že najít tenhle inzerát byl osud…

Knih o Alzheimerově nemoci vychází poměrně dost a já se oprávněně bála, že půjde o další slzavé údolí. Protože je jasné, že s takovou diagnózou se šťastného konce nedočkáme. Ale tady platí, že i cesta je cíl.

Román je tak zvláštním road tripem po francouzských Pyrenejích, zapadlých horských vesničkách a o hledání sama sebe. Dost připomíná všechny ty příběhy o pouti do Santiaga de Compostela. Poutníci se i tam naučí všímat si maličkostí, být vděčný za nový den, vnímat přítomný okamžik.

Émile s Joannou na své pouti potkávají spoustu hodných lidí a navštěvují nádherná místa. Ale důležitější než jejich okolí je cesta do vlastní duše, cesta za uzdravením zraněného srdce. Každý z nich má nějaký důvod, proč se na cestu vydal, a vy za těch 600 stran oba hrdiny důvěrně poznáte. O to těžší bude se s nimi loučit.

Zázraky se nekonají, závěr musel přijít. Smutný, ale svým zvláštním způsobem i krásný, takový, jaký si Émile přál. I to je svým způsobem zázrak.

Veselý i posmutnělý příběh o smrti a umírání, radosti z dobrodružství a Pyrenejí potěší všechny milovníky Paola Coelha a jeho nenápadné moudrosti.

Originál: Tout le bleu du ciel, 2020, překlad: Kateřina Štráblová, vydalo: Nakladatelství Jota, 2022, 645 stran