Růženka je z příbuzenstva od Geralda Durrella: humorný příběh plný neuvěřitelných charakterů a jednoho slona

Co všechno způsobí jedno nečekané a nevítané dědictví, to se dozvíte v úsměvném vyprávění Geralda Durrella Růženka je z příbuzenstva…

Pan Hadrián Rookwhistle by si dál žil svůj nudný nenápadný život,  kdyby neměl jednoho strýčka. A ten mu neodkázal Růženku. Drahoušek Růženka ale není jen tak někdo – je to cirkusový slon. Se sklony k alkoholismu. Hadrián vždy toužil po dobrodružství, a tak ho teď má. Rozhodne se s Růženkou jít pěšky k pobřeží, kde obvykle bývají další cirkusy, a tam ji třeba nějakému udá. To ale netuší, že už sama ta cesta bude jeden velký cirkus…

„Růženku“ jsem četla kdysi před 20 lety a pamatuju si jen, že to bylo vtipné, jak opilá slonice způsobovala cestou fantastické karamboly. Ale už jsem zapomněla, že se příběh odehrává někdy kolem roku 1900 a je psaný krasomluvou, na kterou si chvilku zvykáte. Ale pak už jen sledujete s úsměvem bláznivé příhody, jaké se můžou stát člověku se slonem, který plaší koně, tančí valčík a občas někoho zvedne chobotem do výšky…

Na tomhle neobvyklém road tripu se potkávají nejrůznější rázovité figurky, jakých se jen můžete nadít na anglickém venkově. Třeba na správce revíru, věštkyni v maringotce nebo herečku s hlubokým barytonem. Takovou sbírku šílenců aby jeden pohledal. A když se všichni setkají na soudním přelíčení, vznikne z toho totální blázinec, jaký se směle vyrovná jakékoli operetní frašce…

I když je příběh psaný už někdy v 60. letech, nic neztratil ze své laskavosti a humoru, a tak může bavit další generace čtenářů už ve čtvrtém českém vydání…

Originál: Rosy is my relative, 1968, ilustrace obálky: Kateřina Bažantová, překlad: Eva Šotolová, vydavatel: Zeď, 2022, 249 stran