Gerald Durrell a jeho sběratelské expedice za roztodivnými zvířaty… V polovině minulého století to byl pojem. Po předchozí knížce Jízdenka do dobrodružství, líčící expedici do Francouzské Guyany, vydává nakladatelství Zeď popis výpravy do afrického Kamerunu.

Píší se 50. léta a zoologické zahrady zejí prázdnotou. Do světa se proto vydávají různí blázni (jako například Durrell) aby jim nachytali zajímavé exempláře. Durrell velmi rychle zjistil, že v těchhle výpravách mnohdy nejde jen o to zvíře chytit, ale taky udržet ho naživu a najít mu adekvátní náhradu potravy, na kterou byl zvyklý, ale v Anglii se jí zrovna nedostává. Zakrátko se stal expertem v péči o exotická zvířata a taky v tom, vtipně všechnu tu anabázi okolo popsat, aby výtěžkem z prodeje knihy zaplatil novou expedici…

Člověk se při čtení jeho zápisků cítí trochu jako první objevitel. Durrell totiž popisuje prales a jeho obyvatele s nábožnou úctou prvního bělocha, který do něj kdy vstoupil. Mnohdy je to téměř pravda, rozhodně tu místní moc bělochů nepotkávají – určitě ne takhle praštěných, co sbírají živá „hovady“. Primitivní angličtina místních domorodců a kulturní rozdíly jsou předmětem mnoha úsměvných historek.

Samozřejmostí jsou historky o uprchlých krokodýlech, děravých želvách nebo útocích mravenců. Vzpomínky na chovatelské nezdary a ztráty už tak veselé nejsou, ale aspoň dokreslují náročnost takovéhle mise v neznámém terénu a v divoce improvizovaných podmínkách.

Ze stránek sálá autorova láska ke všemu živému (snad kromě sklípkanů) a fascinace nejrozmanitější přírodou. Vzpomínám si, jak mě na základní škole, když jsem jeho knihy četla poprvé, tento přístup hluboce zasáhl.

Originál: Overloaded Arch, 1953, překlad: Gerik Císař, vydalo nakladatelství: Zeď, 2022, 270 stran

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: