Po přečtení knihy Trajekt se budete těmto dopravním prostředkům zdaleka vyhýbat
Trajekt Baltic Charisma už má své nejlepší dny za sebou, stále se ale najde dost Švédů, kteří si chtějí vyhodit z kopýtka a užít si plavbu se zábavou (a bezcelním alkoholem…)
A tak se v knize Trajekt Matse Strandberga postupně seznamujeme s různými lidmi z řad pasažérů i personálu: zpěvákem, který tuhle štaci nenávidí, barmana, pro kterého je práce na lodi celý svět. Dámou, jež se v penzi strašně nudí a pro cestu se rozhodla impulzivně. Nebo klukem, který nechápe, proč si ho nemohla adoptovat nějaká normálnější rodina, než je ta jeho. A mezi tisícem pasažérů jsou dva trošku jiní…
Kdo má tak jako já rád příběhy, odehrávající se na palubách lodí, tomu nemohl uniknout výtečný švédský horor Trajekt. Dá se říct, že je to kombinace klasické sociálně-kritické sondy do duší Skandinávců, určité inspirace legendárním hororem Ať vejde ten pravý, a možná i filmem Apokalypsa Z. Je až fascinující, na jak malém prostoru dokázal autor vykreslit jednotlivé charaktery postav ze zákulisí obřího kolosu i z barů a kajut tak, aby se vám nepletli mezi sebou a abyste si je oblíbili. Tím hůř pak pro vás. Až si prastaré Zlo začne razit cestu trajektem, valícím se nočním Baltským mořem, a smete každého, kdo se mu postaví do cesty…
Román mi v lecčems připomněl také knihu Kolo temnoty z cyklu o zvláštním agentu Pendergastovi, kde na zaoceánském parníku napadá duše nějaký démon a nikdo netuší, že loď míří do záhuby. Tady se zas šíří krvavá nákaza a trajekt uprostřed Baltu už za pár hodin má přistát ve Finsku a spustit můstky. Ale není tu k dispozici žádný neprůstřelný agent FBI, který by situaci zachránil pouhou silou své vůle. Místo toho kapitolu po kapitole sledujete, jestli vůbec někdo z vašich oblíbených hrdinů zůstane nenakažený, aby loď zachránil, a děsíte se možnosti, že možná ani nezůstane. Postupně vám s hrůzou dojde, že kniha nemá žádného hlavního hrdinu, že je jím sama Charisma, trajekt…
Pomaličký rozjezd se stupňuje do ďábelského finále. Ale konec knihy neznamená konec příběhu. Dozvuky si s sebou ponesete ještě pěkně dlouho, temný příběh není snadné setřást. Jsem každopádně ráda, že jsem Trajekt četla až nyní, protože dřív by letní dovolená rozhodně vypadala jinak. Určitě by v ní nefigurovaly žádné přejezdy trajektem…
Originál: Färjan, 2015, překlad: Helena Matocha, vydal: Host, 2018, 458 stran
Napsat komentář