Nahoru po schodišti dolů Bel Kaufmannové – knižní humoristická legenda hlásí návrat

Legendární humoristická knížka se vrací v novém vydání, aby pobavila další generace čtenářů…

Učit v americké horší čtvrti není žádný med, a to ani v 60. letech, ze kdy tento román pochází. Mladá a naivní učitelka Sylvie Barrettová schytá ty nejhorší kolektivy a je vhozena do chaosu a změti školních nařízení, úředního šimla a neustálého boje o vlastní příčetnost. Kdo četl Jíchova Ředitele a hydru (nebo je sám pedagogem) ten ví, o čem je řeč.

Román ale nemá formu vyprávění, je spíš mozaikou, poskládanou dohromady z nejrůznějších nesmyslných oběžníků (Zákaz používání knihovny, když v ní pracují učitelé, vzápětí následovaný pokynem „doporučená četba ze školní knihovny..“) povzbuzujících vzkazů spřátelené učitelky Bey, zoufalých dopisů Sylvie své bývalé spolužačce z univerzity, poznámek ze žákovských knížek. Zápisu ze schůzí, kde se za celou hodinu nic nevyřešilo, zato se ustavily dva nové podvýbory… Máte někdy pocit, že se za těch 60 let od napsání vůbec nic nezměnilo, nejen v americkém, ale ve školství vůbec. Perly se dozvíte i z písemných testů z hodin literatury nebo ze schránky s náměty a připomínkami žáků (viz např. „škoda, že nejste normální člověk…“).

Většinou je to legrace, ale pod ní prosvítají neskutečné a nekonečné problémy, a nejen dětí z horších poměrů, kterým se nikdo nevěnuje. Hydra tu prostě byla a bude už navždy…

Tento román patří spolu s Vejcem a já k těm, s kterými rostete. Při prvním čtení vidíte hlavně tu humornou stránku, ale nyní, po letech a zkušenostech, už vám leccos z knihy přijde spíš k pláči. Všechna ta marnost chtít něco změnit, frustrace z neustálých klacků pod nohy… co je na tom vlastně vtipného?

Originál: Up the down staircase, 1965, překlad: Luba a Rudolf Pellarovi, vydal: Argo, 2020, 380 stran