Konkláve – hříchy, které už nejdou skrývat
Když zemře papež, sejdou se kardinálové z celého světa, aby v konkláve zvolili nového. Zástupci Boha jsou ale pouze lidé s lidskými slabostmi. Taková je kniha Konkláve od Roberta Harrise.
Očima kardinála-děkana Lameliho, na kterého padl úkol konkláve zorganizovat, můžeme pozorovat dění uvnitř vatikánských zdí. Volitelů je zde 117, ale vážných kandidátů sotva čtyři. Každý má své sympatizanty, své frakce. Lameli musí využít své diplomatické schopnosti a nějak staré pány ukočírovat…
Tajemství obřadů kolem konkláve nakousl už Dan Brown v Andělech a démonech. Tajná volba nejmocnějšího muže církve tam fascinovala nejednoho čtenáře. Na rozdíl od Browna Harris nechce šokovat, nechystá žádné drama ani apokalypsu. Napětí v jeho románu vychází především ze snahy Lomeliho, aby se papežem nestal někdo s ukrytým kostlivcem ve skříni, jehož odhalení by církvi způsobilo ohromný skandál. Jak hlasování postupuje, začíná být čím dál jasnější, že těch kostlivců bude víc a jasné hvězdy volby ztrácejí svůj jas. Jak někdo suše poznamenal: „Nějak nám docházejí kandidáti.“
Román je fascinujícím vhledem do utajeného světa za zdmi svatopetrské kaple. Díky pečlivým rešerším vše působí velmi opravdově. Knihu tak můžete číst buď jako průvodce po rituálech, nebo jako psychologický román o ambicích v srdcích těch, kdo by měli být pokornými služebníky.
Harris navíc zcela nevědomky přidal mrknutí českým čtenářům, protože pointa románu, ten úplně poslední zvrat, silně evokuje Járu Cimrmana – a tím maličko shodí vážnost a dopad závěru….
Originál: Conclave, 2016, překlad: Dana Krejčová, vydal: Knižní klub, 2017, 261 stran
Napsat komentář