Kniha Slunečné dny a mořský vánek od Carole Matthewsové je nejen sluníčková, ale i realistická

Jodie potřebuje zmizet z Londýna před problémy a manželem. Mlhavý ostrov Wight přesně odpovídá její náladě – depresívní a pošmourné. Ale pobyt na bratrově hausbótu Slunečné dny je zdarma a snad jí aspoň výhled na moře trochu povzbudí. 

Naordinovala si sice ticho a samotu, osud jí však do těch plánů hází vidle – její uklízečka Marilyn je pestrobarevný a nezastavitelný uragán, soused z vedlejší lodi Mořský vánek je sympatický umělec, majitelka kavárny do všeho strká nos a živá socha George na promenádě zbytečně mrzne. Jodie se ani nenadála a je obklopená tolika lidmi, že takového kontaktu v Londýně ani nepamatuje…

Ze začátku moc nevíte, co si o Jodie myslet. Drží si karty těsně u těla a moc nevíte, proč přesně je taková rozcitlivělá a ubrečená. Ale pomalu tušíte, že v tom bude víc než jen manželova zrada. Navíc je příběh psaný z jejího úhlu pohledu, takže se vám dostane pod kůži a vy brzy té zhýčkané londýnské paničce, co dostala od života na frak, držíte palce.

Mnoho romantických knížek začíná tím, že hlavní hrdinka odjede pryč vyčistit si hlavu, přijít na jiné myšlenky a vystoupit ze své komfortní zóny, aby zas našla sama sebe. A podobně je na tom i Jodie. Jen jsou její potíže kapánek vážnější a díky téhle smutné lince není kniha až tak prvoplánově sluníčková, jak by mnozí čekali. Jistě, přitažlivost mezi Jodie a jejím sousedem Nedem utěšeně postupuje, ale autorka nezapomíná na to, že život je někdy o dost komplikovanější a že tam nahoře se asi někdo baví našimi naivními plány a sny.

Okouzlující prostředí ostrova Wight, plného slunce, plachetnic a potrhlých figurek, prosvětluje hořkosladkou cestu hlavní hrdinky k nalezení vlastního klidu. Někdy je lékem na zlomené srdce mořský vzduch, někdy čokoládová zmrzlina, ale někdy klidně i dobrá odpočinková knížka, co pohladí po duši…

Originál: Sunny days and Sea Breezes, 2020, překlad: Alena Gentile, vydal: Cosmopolis, 2022, 335 stran