Když se vosy vyrojí: Marie Rejfová humorné detektivky umí na výbornou s hvězdičkou
Příběhy se svéráznou učitelkou Josefínou Divíškovou čtenáře baví. V květnu se na knižních pultech objevil již pátý detektivní román s touto postavou. Venkovské prostředí, humor, řada nejrůznějších postaviček a detektivní linka. Tohle všechno je obvyklý mix, který Marie Rejfová ovládá dokonale.
V nejnovějším příběhu pořádá učitelka Josefína Divíšková se skupinou seniorů letní výtvarný kurz. Všichni jsou ubytováni na statku pod zříceninou hradu Krákorec. Shodou okolností se na zřícenině ocitá parta brigádníků s dcerou komisaře Tvrdíka, která vůbec nemá radost, když vidí Josefínu, protože má pocit, že ona stojí za rozvodem jejích rodičů. Jak už to v životě Josefíny bývá, opět se v jejím okolí objeví zločin.
Kurz by teoreticky mohl probíhat v mírném duchu, jak se na seniory sluší a patří, ale to by mezi nimi nesměl být rozvratný živel. Totiž dáma, které se nezavděčí nikdo a nic. A právě tato žena je onou zavražděnou. A že tu tentokrát je podezřelých. Může mezi ně totiž patřit kdokoliv, kdo se s touto velmi nevděčnou, hádavou a věčně nespokojenou dámou setkal.
Mezi podezřelé patří všichni senioři, i obyvatelé statku, včetně syna Pavla, milujícího alkohol a metalovou hudbu. Dáma byla ovšem nepříjemná i na brigádníky z Krákorce. Objevuje se tu i podivínský tramp, Jezevec Kid.
Jak jsme u příběhů s Josefínou zvyklí, odsýpá jako hodinky a ani tady nechybí obvyklé ingredience skvělého mixu, který jsme zmínili už v počátku. Nejrůznější drobné postavičky obyčejných lidí s pestrými charaktery. Vesnické prostředí, které je poklidné jen tak naoko. Nechybí ani tradiční ironické průpovídky Josefíniny babičky.
„Já chodila do pionýra.“ I přes trpký souhlas rodičů a babičky, která na tom shledávala pozitivní jedinou věc – pohledného oddílového vedoucího. Jmenoval se Dušan a měl svaly.
str. 109
Vázat uzly ano rozdělat oheň se tam, Josefínko, nejspíš nenaučíš, ale aspoň se máš na co koukat. I soudruzi mohou vypadat v určitém stádiu vývoje hezky.
I když jak se v různých reakcích na internetu ukazuje, může někomu chybět postava Josefíniny sestry, která pobrala snad všechen rozum světa a bývá tak protipólem divoké učitelky. I tentokrát se setkáváme s komisařem Tvrdíkem, který kromě řešení detektivního případu také řeší učitele Stehlíka, který se podezřele často motá kolem Josefíny.
Knihy s Josefínou mají jeden velký nešvar. Jsou vždycky strašně krátké. Místo pouhých 224 stran by to chtělo přinejmenším tisíc stránek. A ještě i to by bylo málo. Vedlejším účinkem po četbě těchto detektivek bývá fakt, že čekání na další díl většinou vzbuzuje ve čtenářích obrovskou až chorobnou netrpělivost. Díl s názvem Jako veš v kožichu nás zase čeká za rok…
Nakladatel: Mystery Press, ilustrace: Daniel Špaček, 224 str.
Napsat komentář