Ignis fatuus: Petra Klabouchová napsala magický horor z drsné Šumavy

Nový titul Petry Klabouchové Ignis fatu­us z mystické Šuma­vy nás zavádí do nepřístupných míst této oblasti a vypráví hororový příběh plný dávných tajemství.

Petra Klabouchová nás ve svém nejnovějším titulu Ignis fatuus zavádí do zakázaného území kolem šumavské řeky Křemelná do konce nelehkých sedmdesátých let 20. století. Pohraničníci zjišťují stále častější výskyt neznámých světelných jevů a jak to bývalo obvyklé, první myšlenka patří zločinným imperialistům ze západu. Jenže krajem se šíří pověsti o bludičkách a beztělcích a dávná legenda se znovu probouzí k životu. Do po desetiletí nepřístupné oblasti je vyslána vědecká výprava, která má záhadná zjevení prozkoumat. Skupina vědců vůbec netuší, do čeho se to pouští. Každý z členů si nese v sobě minulost a Šumava nezapomíná. Sama autorka ke knize řekla:

Po knize U severní zdi jsem si chtěla trošku víc hrát s fantazií, vyzkoušet sílu slov a zjistit, jestli dokážu čtenáře svým psaním i vystrašit. A zda se ještě dneska umíme bát dávných tajemství, která děsila naše předky po celé generace. Dlouhá léta jsem sbírala tajemné příběhy ze své rodné Šumavy, a tak se pomalu začal rodit tento mysteriózní horor, který chce být něčím víc než jen pohádkou pro dospělé.
— Petra Klabouchová, autorka 

Ignis fatuus v lati­ně znamená nepo­sed­ný oheň. Ve stře­do­vě­ku se toto sou­slo­ví pou­ží­va­lo pro blu­dič­ky nebo, jak se říká na Šuma­vě, světýl­ka. 

Možná Šumavě něco víme, ale spousta nám toho zůstává ukryto. Nedasco koluje ve vyprávění tajuplných legend. Příběh Petry Klabouchové je neuvěřitelně temný a s trochou fantazie budete mít možná postaráno o bezesné noci.

Po přečtení knihy možná získáte patřičný respekt k šumavské oblasti. Titul budete možná ještě dlouho prodýchávat. V Ignis fatuus se střídá vyprávění příběhů z minulosti, 70. let a současnosti od různých postav a vše je ještě z části prošpikováno skutečnými informacemi. Příběh pak působí velmi autenticky.

Obsahem silná kniha jednoznačně představuje můj letošní nejlepší literární zážitek. Petra Klabouchová se umí nádherně vyjadřovat a dokáže vytvořit silnou atmosféru, která vás vtáhne do středu děje. Ve vytváření děsivé atmosféry, reálií, dávných rituálů a stylu, díky kterému vás „přivaří ke knize“, je silnou konkurencí titulu Strach od Jozefa Kariky, o kterém jsme letos psali.

Lesy už vaří mlhu. A mlha vidí…

To, co nejdříve jako tajemný příběh se spoustou podivných situací, se zhruba v polovině knihy promění do čistokrevného psychologického hororu, kdy je čtenář zcela napnutý a bez dechu sleduje, co se v knize děje. Citlivější povahy mohou mít chvílemi problém. V gradování děje a pocitu ohrožení je autorka skutečnou mistryní.

Vystudovaná novinářka pracovala několik let v redakcích regionálního tisku a televize. Petra Klabouchová (*1980), rodačka z Prachatic, nyní žije střídavě v Itálii, Spojených státech amerických a České republice, věnuje se hudebnímu průmyslu a jako manažerka zastupuje několik rockových skupin. Je autorkou dvoudílné série pro děti Upíří storky — Prokletí upírů a Nebezpečná výprava (2014). Kromě toho je autorkou románů Poslední kubánské pomeranče (2012), Podvod zlatého faraona (2019) a thrilleru Anglická zahrada (2020). Za velmi úspěšnou knihu ze Šumavy Prameny Vltavy (2021) obdržela Cenu Johanna Steinbrenera. V roce 2023 jí vyšel román U severní zdi a historky z rockového podsvětí Na plný koule.

Nakladatelství HOST, 2024, 335 str.