Husí táta od Michaela Quettinga: Odpočinek od běžného života je někdy osvobozující

Po záplavě vražd a traumatizovaných detektivů je třeba si udělat pauzu něčím nenásilným a milým, třeba příběhem o zvířatech. V nakladatelství Kazda jich mají na repertoáru několik.

Husí táta je úsměvným příběhem jednoho vědce v německém institutu, který dostal za úkol zvyknout husy na ultralight letadlo a batůžky s vysílačkou, aby mohly získávat data o atmosféře a bůhví o čem. Na to ale potřebuje vychovat si husy hezky od nuly, tedy od vajíčka. Stává se tak husím tátou, první osobou, kterou chomáčky peří uvidí a kterou budou následovat až do pekel…

Michael díky husám zjišťuje spoustu věcí – třeba jaká je to pohoda nestresovat se civilizací a jejími nároky. Jeho svět se sice dost razantně scvrkl na sedm pípajících bytůstek, paradoxně se mu ale rozšířily obzory.

Líbilo se mi, jak se autor nebral tolik vážně. Věděl, že vypadá jako cvok, když si povídá s husama a kejhá po jejich. Lidé se po něm oprávněně otáčeli s nechápavým výrazem. Nejlepší byly jeho pokusy vcítit se do husího myšlení a odhadnout, co si asi ony myslí o něm.

Fascinující příběh o jednom bláznovi, který věnoval rok života husímu hejnu, o které se s láskou staral a které mu oplácelo husí láskou – je z těch hřejivých a láskyplných. Taky se pochopitelně dozvíme spoustu zajímavého o husích a lidech a možná i budeme zas o něco moudřejší…

Originál: Plotzlich Ganzevater, 2017, pPřeklad: Adéla Hubinová, Michaela Řeřichová, vydal: Kazda, 2018, 192 stran