Smrt na Nilu v novém, opulentním provedení

Americká verze slavné detektivky Agathy Christie má divákům vytřít zrak. A celkem se jí to i daří…

Jeden z nejslavnějších románů Královny zločinu je tak provařený, že do kina nejdete kvůli příběhu, ale kvůli provedení. To na něj jste zvědaví (když už jste film viděli několikrát a víte, kdo je vrah). Ale jen pro úplnost: Hercule Poirot je účastníkem výletní plavby parníkem po řece Nil, kde krásná a bohatá Linnet slaví líbánky se svým novomanželem Simonem Doylem, doprovázená partou přátel (ne vždy přátelsky naladěných) a Simonovou bývalou snoubenkou Jakcie. To nedopadne dobře…

Americká produkce měla na vyprávění příběhu luxusní dvě hodiny a využila jich beze zbytku. Stále je na co se dívat (i když víte, že většina záběrů je před zeleným plátnem nebo ve studiu, filmaři nevkročili do Egypta ani na den, maximálně mrkli do Maroka). Filmaři tak mají spoustu času nejen si pohrát s kamerou, ale představit vám i hlavní postavy.

Po Vraždě v Orient Expresu už si diváci zvykli na Kennetha Branagha v roli Poirota a nepřijde jim už tolik směšný. Anebo za to může prolog z 1. světové války, který ho v tomto díle kapku polidšťuje (a vysvětluje jeho kníry). Armie Hammer v roli Doylea už nepůsobí tak sladce pitomě, jako v Osamělém jezdci, naopak jeho úzký knírek vyvolává dojem slizkosti. Překvapením nejen pro mne byl bouřlivák Russell Brand v roli důstojného doktora s brejličkami a plnovousem, skoro nikdo ho nepoznal a ohromně mu to slušelo. Simonově bývalce Jacqueline (Emma Mackay) z dramaticky vykulených očí číhá šílenství (a živočišnost). Stárnoucí Annette Bening dostala výraznou roli v doprovodné skupině, která oproti předloze doznala pár změn. Už tu není spisovatelka a její dcera, ale černošská bluesová zpěvačka s neteří. Může to zavánět rasovou pestrostí, ale jejich postavy jsou dobře zakomponované do 30. let a nijak neruší. (To už se nedá říct o postavě správce Linnetina majetku, který je z nějakého důvodu Ind.) Je tu také jakási bohatá socialistka se zdravotnicí a Poirotův přítel, vymyšlený a vypůjčený z předchozího filmu.

Samotná Linnet byla vždy vykreslovaná jako rozmazlená mrcha, která vždy dostane, co chce. Ale v podání krásné Gal Gadot dostává víc prostoru na to, získat si sympatie diváků. Dokonce víc času, než bych čekala, k první vraždě dojde až za polovinou filmu. Máte tak celou hodinu na to obdivovat povodí Nilu, nádherný prosklený parník, pravý náhrdelník od Tifanyho, hrobky Abú Simbel nebo právě půvaby izraelské herečky.

První půlka filmu je tedy ke kochání, v druhé už se začnou dít věci. Poirot vyslýchá, pátrá a dost selhává. Nevzpomínám si, že by měl jakýkoli Poirot tak často slzy v očích, jako ten Branaghův. A protože jsme v americkém filmu, vzrůstající počet mrtvých je těžce dramatický a pořád tu někdo pobíhá se zbraní v ruce. Ačkoli nejspíš už víte, jak to celé dopadne, filmaři i tak dokázali občas překvapit a podat vše náležitě napínavě a melodramaticky.

Nové zpracování tak přináší krásné záběry nasvíceného parníku, polidštěného Poirota a především opulentní podívanou, hotové vizuální orgie…

USA, 2022, 127 min
Režie: Kenneth Branagh
Scénář: Michael Green
Kamera: Haris Zambarloukos
Hudba: Patrick Doyle
Hrají: Kenneth Branagh, Gal Gadot, Armie Hammer, Letitia Wright, Tom Bateman, Russell Brand, Annette Bening, Rose Leslie, Emma Mackey