Zapomeňte na Shakespeara! Zapomeňte, že to má být komedie…

Nový „bláznivý muzikál“ poskládaný improvizačně z už existujících kousků? Kde jsem to jen viděla? Na základě skvělých vzpomínek na těžko překonatelné představení v divadle ABC Bedřich Smetana: The Greatest Hits jsem doufala, že Hybernia naváže podobným stylem a diváci budou odcházet se smíchy bolavou bránicí. Dojmy jsou však rozporuplné.

Divadlo Svět bojuje o přežití. Chtěli by hrát Othella, už na něj mají i slavného režiséra, ale vidle jim do toho hodí nový majitel budovy. Ten chce nejen premiéru do tří týdnů, ale taky účast protekčního spratka, Čechoameričanky Elis. Za tak krátkou dobu se nic nového nazkoušet nedá, stávající sehraný soubor proto sáhne po písních a scénkách, které se jim osvědčili v minulosti…

Václav Kopta tu hraje ředitele divadla, hodného taťku všech, a ta role mu sedí. Jan Révai jako režisér, co musí místo Shakespeara kočírovat totální úlety, je také dobrý. Ivana Korolová s přehledem dovede vybalancovat role americké blbky i slečny s titulem s Harvardu. Ze zbylého souboru vyčnívá Jan Fanta coby choreograf Deny a Annamária D´Almeida jako talent skrytý v kostymérně. Na Ernesta Čekana padají typově role padouchů, a té neunikl ani tady. Vlastně hereckým a pěveckým výkonům není moc co vytknout. Horší je to s příběhem, který ta hudební čísla spojuje…

Asi je to tím, že jsem stále srovnávala s Bedřichem, kde bylo míň mluvení a víc bigbítu, tady mi všechny ty činoherní pasáže připadaly příliš dlouhé. Kdy už dojde na nějaký zpěv? Nebýt výborného stepařského výstupu, chytlavého tanga a andělské písničky, která je tu takový leitmotivem, celou první půlku bych prospala.

Druhá polovina je podstatně lepší (a není to jen přestávkovým proseccem). Je tu víc hudebních čísel nejrůznějších žánrů a stupňů šílenosti. Ne že by se někdo vyloženě řezal smíchy, předpremiérové publikum spíš jen nevěřícně zíralo na dění na jevišti. Až teprve u Makové panenky se prolomily ledy a diváci se začali pochechtávat (protože tohle byl opravdu úlet).

A jelikož toto je dílko Janka Ledeckého a soubor měl původně hrát Othella, prosadí se tu jako vzpomínky i melodie z autorových dřívějších muzikálů Hamlet i Iago. Písnička Dneska je naposled z 25 let starého Hamleta je stále tak skvělá a já zjistila, že si pořád pamatuju text. V novém aranžmá a v jiném kontextu, ale stále chytlavá.

Hudební čísla a melodie jsou u Zapomeňte na Shakespeara to nejlepší. Ledecký je výtečný skladatel, ale libreto a režii měl možná přenechat někomu, kdo dovede předat humor i divákům, donutit je smát se nahlas. Možná si herci a celá produkce užili srandu při zkoušení, ale na diváky zbývá jen lehké pobavení. Jak řekl kdosi ve foyer, „i Kvítek Mandragory byl vtipnější“. Odcházela jsem z divadla s melodií z Hamleta a s předsevzetím, že musím oprášit staré muzikálové cédéčko…

Divadlo Hybernia
Režie, libreto, hudba: JANEK LEDECKÝ
Choreografie, režie: PETRA PARVONIČOVÁ
Scénografie: HYNEK DŘÍZHAL
Dramaturgie: OTAKAR FAIFR
Kostýmní výtvarnice: KRISTÝNA ZÁVESKÁ NOVÁKOVÁ
Délka představení: 2 hodiny 20 minut včetně přestávky