Vejšlap v Ungeltu: autentická odpočinková komedie
Ungelt musí mít vždy něco extra… Peter Quiller je britský úspěšný dramatik, jehož dvě hry už se v pražském divadle Ungelt úspěšně hrají. Takže když napsal novou, podobně vystavěnou hru, střídající vážné s humorným, byl Ungelt prvním, kde se Vejšlap uváděl – tedy nejen že jde o světovou premiéru, ale navíc má jedno divadlo už tři hry od jediného autora, což se jen tak nevidí. Ale když je koncept úspěšný – a autor si oblíbí atmosféru komorního prostředí, není nic nemožné.
Komedie Vejšlap uvádí na scénu tři kamarády, Jacka, Tonyho a Daniela. Rozhodli se vylézt na horu jako vzpomínku a tryznu za zemřelého kumpána, který tuhle túru podnikal každý rok. Ale oni tři nejsou zrovna žádní sportovci a spíš než atletický výkon tu budou řešit své problémy. Ostatně od toho prý tyhle túry jsou – vyčistit si hlavu, získat odstup a ten správný náhled. A ví bůh, že každý by ten správný náhled potřeboval.
Daniel je silně neurotický gay a z nedávného rozchodu stále dost přecitlivělý. (Martin Písařík si jeho postavu náramně užíval, až lehce do parodie.) Tony je obtloustlý samotář, co se bojí, že umře naprosto zapomenutý. (Jan Holík naplno využívá nejen herecký potenciál, ale i svou plešku. Je otázka, jestli byla ve scénáři, nebo si odkazy na ni přidali sami.) A suverén Jack řeší blížící se svatbu – což je od věčného donchuána značně nečekaný krok, který překvapil i jeho samotného. Quiller si prý pro tuhle roli přímo vyžádal Petra Stacha, protože ho zná z dřívějších her a ví, že frajera zahraje stejně dobře jako otce od rodiny v komedii Trhni si, otče.
Na první pohled to vypadá spíš jako případ pro psychiatra, Vejšlap je ale opravdu primárně odpočinková konverzační komedie. Sice o chlapech v krizi středního věku, co řeší své nejniternější obavy, ale přesto se umí báječně pohádat, usmířit, shodit i povzbudit…
Autorovy postavy jsou lidské a dialogy sympaticky vypozorované ze života. Jen divák musí dopředu počítat s tím, že tři chlapi v divočině nebudou hlídat slovník a pro sprosté slovo nepůjdou daleko – tím autentičtější aspoň hra je. A na letní scéně jde autenticita ještě dál – druhé dějství začíná v nočním tábořišti a okolo poletující můry a jiná havěť působí, jako by byla předem objednaná k dotvoření atmosféry…
Letní scéna Divadla Ungelt, autor: Peter Quilter, překlad: Pavel Dominik, režie: Pavel Ondruch
Hrají: Martin Písařík, Jan Holík, Petr Stach
Napsat komentář