Orfeus v podsvětí – opereta, která spíš připomíná politický kabaret

Muzikály sice operety s přehledem válcují, Národní divadlo ale vytáhlo do boje s těžkým kalibrem – Offenbachovým Orfeem v podsvětí v režii bratrů Cabanů…

Umělecké duo má své jméno a je zárukou – svérázu. Je třeba s tím proto počítat dřív, než se vydáte do Karlína na operetu. Ti, kdo mají ještě v živé paměti klasiku typu Mam´zelle Nitouche, dobovou a kostýmovou, na ni musí rychle zapomenout. Jinak budou mít problém. Nová opereta si totiž s muzikálem v ničem nezadá – je moderní, vtipná a šílená.

Klasika od Offenbacha

Klasický příběh o Orfeovi a Eurydice vychází z antiky, je o milencích, které nerozdělila ani smrt – drahý si pro svou milou došel až do podsvětí a odvedl ji odtamtud. Už ale i Offenbach pochopil, že tahle naivní látka potřebuje aktualizovat, a v roce 1858 napsal jinou verzi, o rozhádaných manželích, kde se mužovi nikoho zachraňovat nechce, ale musí. Tehdy byla tato opereta pojata taky jako kritika tehdejší vlády, kdy Panteon bohů byl připodobněn císařskému dvoru se všemi jeho nedostatky. To bylo tehdy.

Satira na politickou scénu

Dnešní verze je taky satirou, a to na současnou politickou scénu. Moderní Orfeus v podsvětí může mít podtitul Komedie z evropského parlamentu, protože právě ten si vzali na paškál bratři Cabani. Orfeus je druhořadý europoslanec, jeho žena Eurydika zlatokopka, mířící rozhodně výš. Jupiter je předseda parlamentu, řecký chór tu zastupuje Veřejné mínění alias reportérka s mikrofonem (a kameramanem). Dějem provází Komediant, který vysvětluje těm, co si včas nekoupili program.

Nutno přiznat, že v prvních chvílích bylo publikum notně zaražené, když sledovalo hemžení politiků před Parlamentem, všude kolem turisti s mobily. Nezůstal kámen na kameni. Alespoň že hudba zůstala původní. Časem si ale diváci na „aktualizace“ zvyknou (za ty peníze jim nic jiného nezbyde). Ve chvíli, kdy přežijete šok z toho, jak záporák Pluto (europoslanec o stupeň výš) všechny kolem zásobuje koksem, už je vám pak všechno jedno, a začnete si divadlo užívat (anebo skutečně odejdete). Mně se obzvlášť líbily choreografie baleťáků (alias asistentek a asistentů v business kostýmcích) balet uklízeček nebo vzpoura jídelních táců… Hra hýří nápady a odkazy (viz divadlo Komedie, nebo naši drazí čelní politici…)

Moc často také nezažijete, aby byl Twitter nebo Facebook zmiňován operetním sborem ve vlastní árii. Orfeus je zde totiž Veřejným míněním dohnán k záchraně své ženy stylem: „Až tohle dám na Twitter, tvá kariéra půjde do háje, tak si to rozmysli.“ Velký úspěch u publika měl také dron…

Orfeus v podsvětí je odvážná hra, nebo spíš značně střelená. Cynicky se strefuje do politiků, uprchlíků, kšeftaření a pokrytecké morálky. Kdo si myslel, že jde na operetu, brzy zjistí, že je na politickém kabaretu, kde mu čirou náhodou zpívá Andrea Kalivodová. Hra zkrátka patří k těm, na které je dobré jít už posilněn předem z vedlejší kavárny – za střízliva to prostě nedáte…

Video (c) Národní divadlo

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: