Křen – superpotravina, kterou spousta lidí nemá v oblibě

Rostlina s nevzhlednými dlouhými a mohutnými listy a kořenem, který při rozkrojení a nastrouhání vhání slzy do očí, to je křen selský. Jeho využívání ale za trochu těch slz rozhodně stojí.

Křen používaly už dávno naše babičky jako pomocníka pro podporu organismu, třeba v době nachlazení. Křen selský (Armoracia rusticana) patří mezi brukvovité. Vytrvalou rostlinu jde často najít volně v přírodě. Nejspíš pochází z východní Evropy (oblast podonní nebo povolží).
Odpradávna je symbolem očisty. Denisa Fulmeková ve své knize Magická síla bylin uvádí, že pokud se pod práh zakopal kořen křenu, nikdo v domě nikomu neubližoval.

Cenné látky v křenu

Kromě toho, že je křen poměrně slušnou zásobárnou vitamínu C (117 mg/100 g), najdeme v něm i thiamin a riboflavin a je bohatý na vlákninu. Z minerálních látek pak obsahuje vápník, fosfor, draslík, sodík, železo. Účinnými látkami v křenu jsou hořčičné glykosidy, flavonoidy.

Vliv křenu na zdraví

Křen pomáhá s trávením, pečuje o střevní mikroflóru. Prospěšná je v tomto ohledu štiplavá chuť, díky které se lépe vytvářejí trávicí šťávy.

Lžička křenu pomáhá proti kašli, rýmě, uvolňuje zahlenění, je tedy výborná při chřipce a nachlazení. Nejenže prohřívá organismus, ale také zamezuje množení bakterií a virům.

Křen působí jako antibiotikum, pomáhá při infekci dýchacích cest. Důkladně pročistí cesty, jen se zkuste pořádně nadýchnout nastrouhaného křenu.

Uvádí se také prospěšnost křenu při potížích s močovou soustavou.
Zevně přispívá ke zklidňování revmatických potíží. Dráždí a prokrvuje kůži. V tomto ohledu je třeba použít nejprve na kousek kůže, aby více neuškodil než pomohl. Pokud nebude alergizovat, můžete ho využít.

Tradičně se křen využíval jako dezinfekce, k pocení, ale také na povzbuzení nebo pro odvodnění.
Měl by pomáhat od otoků, proti bolesti, uvádějí se i menstruační křeče nebo bolest hlavy.
Obsažený draslík se stará o regulaci krevního tlaku.

Křen není vhodný při chorobách ledvin, žaludečních a střevních vředech. Nedoporučuje se jeho dlouhodobé používání.

Křen v kuchyni

Křen je vyhledáván pro svou typickou ostrou a štiplavou chuť. Používá se čerstvý nebo sušený, vyrábějí se z něj různé pasty, přidává se třeba k zelí. Jestliže zůstane nastrouhaný na vzduchu, případně v teple, jeho palčivost mizí.

Křen se přidává také k červené řepě, šunce, vařeným vajíčkům, do salátů, pomazánek, majonézy. Hodí se ale i k rybě, kuřecímu nebo hovězímu masu, sýru nebo párkům. V české kuchyni se často kombinoval s jablkem, přidává se k hořčici.

Pokud chceme zachovat jeho typickou chuť a cenné látky, neměli bychom ho vařit.

Uchovávání křenu

Křen se sklízí na podzim tím, že uřízneme řízek kořene. Pak se uchovává v chladnu (ve sklepě) v písku nebo se dá také naložit dobře odrhnutý kousek kořene do vinného octa.
Při pěstování křenu doma je třeba myslet na to, že se rostlina hodně rozrůstá a těžko se jí zbavuje.

Využíváte sílu křenu nebo jste mu zatím nepřišli na chuť?

Zdroj:
https://www.nutridatabaze.cz
Denisa Fulmeková Magická síla bylin, Slovart, 2014
Gill Daviesová, Koření, Euromedia – Esence, 2016
Léčivé rostliny, Ottovo nakladatelství 2010