Nejrozsáhlejší civilizační neinfekční pandemie 21. století se nevyplatí podceňovat. Je potřeba se bránit

Letošní rok je pro alergiky pořádnou zatěžkávací zkouškou. Pylová alergie je v plném běhu. Po břízách kvetou třeba kopřivy nebo řepka. Kromě toho lidé bojují i s alergií na roztoče, která se projevuje celoročně. Alergie je nemoc, která se týká téměř milionu obyvatel naší země a patří mezi rizikové faktory vzniku astmatu. Řešením může být i alergenová imunoterapie, lze ji zahájit kdykoliv během roku.

V létě se máme na pozoru před pyly travin a koncem léta to jsou zase pyly plevelů. Kromě pylové alergie můžete trpět i na roztočovou alergii. Tato zrádná zvířátka začínají pořádně ohrožovat lidskou populaci. Uvádí se, že v Evropě má alergii na roztoče zhruba neuvěřitelných 40 % lidí alergii. Na rozdíl od pylové se tato alergie projevuje celoročně, vnímáme ji především v zimě, kdy se větrá mnohem méně. Alergie je rizikový faktor vzniku astmatu. Účinným řešením problému je alergenová imunoterapie, kterou lze na rozdíl od jiných případů alergie zahájit kdykoliv během roku.

Jak poznáte pylovou a roztočovou alergii

Příznaky pylové alergie

• kýchání,
• svědění nosu, rýma, případně ucpaný nos,
• zarudlé nebo slzící oči,
• potíže s dýcháním

Příznaky alergie na roztoče

• kromě výše uvedeného
  zarudlá oční víčka,
• tlak na prsou,
• kašel a sípavý dech,
• nekvalitní spánek,
• ospalost a únava.

Příznakům často nevěnujeme pozornost, dokud nám svou přítomnost nedají pořádně najevo. Přitom alergie může být spouštěčem astmatu, nad kterým už nejde jen tak mávnout rukou.

Obzvláště nebezpečná je právě roztočová alergie, která je celoroční, jen ji v létě tolik nevnímáme. Všimnout si můžeme únavy, pocitu, že jsme po spánku neodpočinuti. Spíme totiž s nezvanými spolunocležníky – s roztoči. Normálně si jich člověk nevšimne, ale při alergii mohou být příčinou právě únavy a nižší kvality života.

Rozdílné možnosti léčby podle přístupu

Oba přístupy léčení alergie na roztoče nabízejí množství prostředků, které poskytnou úlevu od nepříjemných příznaků. Významně se ale liší.

Léčba příznaků funguje během doby, po kterou užíváte léky, nepůsobí dlouhodobě. Cílí na léčbu symptomů alergie a nevytváří požadovanou toleranci na alergen. Léky na příznaky alergie jsou k sehnání ve volném prodeji. Jedná se o antihistaminika, steroidy ve formě nosních sprejů nebo inhalátorů a také o látky na snížení překrvení sliznice.

Alergenová imunoterapie je léčbou vhodnou pro pacienty, kdy léčba příznaků nebyla dostatečně účinná. Jedná se o dlouhodobou léčbu, rozvrženou do tří až pěti let. Liší se ale v trvalém zlepšení stavu, které zůstává i několik let po jejím ukončení. Medikamentózní léčba má formu injekcí (mohou být aplikována v různých zdravotnických zařízeních), ale také ve formě kapek pod jazyk nebo i tablet, která se také dává pod jazyk.

Liší se především v tom, že vytváří toleranci na alergen a co je důležité – léčí příčinu nemoci, ne pouze příznaky. Provádějí se testy, kdy se zjišťuje přesný alergen způsobující alergii. Ten pak člověk dostává. Imunitní systém pak postupně mění reakci a původce alergie přestává způsobovat potíže. Stejně jako u příznakové léčby je třeba dodržovat režimová opatření, tedy pokud možno se vyhýbat kontaktu s alergeny, které člověku škodí.

„Alergenová imunoterapie je specifický léčebný postup oboru alergologie a klinické imunologie. Doporučuje se především v případech alergií na pyly stromů, trav a plevele, roztoče a hmyz (včela a vosa). Ve zvláštních případech lze tuto léčbu použít i k léčbě alergie na zvířecí alergeny. Jejím hlavním přínosem kromě zmírnění či vymizení alergických obtíží je také skutečnost, že brání progresi onemocnění, vzniku astmatu a rozvoji dalších alergií na jiné alergeny. Představuje jedinou preventivní léčbu u těžkých celkových reakcí (anafylaxi) při alergii na hmyzí jed,“ uvádí MUDr. Iva Pončáková z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce v Praze.

Začít s alergenovou imunoterapií lze už od 5 let

„Alergenová imunoterapie je indikována pro děti od 5 let věku. U mladších dětí se upřednostňuje tabletová a kapková forma alergenové imunoterapie, u dětí přibližně od 12 let a v dospívání lze uvažovat i o injekční desenzibilizaci. Účinek jednotlivých forem Specifické alergenové imunoterapie (SAIT) je srovnatelný, nicméně tím, že tabletová forma se užívá denně pravidelně (ať už 6 měsíců v případě trávových tabletových forem, nebo celoročně denně v případě roztočových tabletových forem) a je oproti injekční formě nebolestivá, znamená to pro pacienty větší komfort,  je zajištěna větší compliance pacientů, pacienti jsou spokojenější a tím dodržují lépe léčebný režim,” pokračuje paní doktorka.

Za léčbu je zodpovědný alergolog, který doporučí vhodný způsob. Pro vyšetření je nezbytné specifické vybavení, poměrně rozsáhlé znalosti a zkušenosti. Provádí se v ordinaci alergologa a klinického imunologa. Přitom většinou platí, že alergenová imunoterapie se využívá při středních a těžších formách alergie.

„Nejvhodnější pro indikaci SAIT jsou pacienti s monosenzibilizací, tzn. alergií na jeden druh alergenů, ale lze k ní přistoupit i v případech polysenzibilizace, kdy se potom řídíme podle klinicky dominantního alergenu, který spouští příznaky. U dětí zahájení SAIT připadá v úvahu od 5 let věku. Užití injekční aplikace je většinou posunuto do vyššího školního věku a období dospívání, výjimkou je časnější zahájení SAIT při celkové alergické reakci,” uvádí MUDr. Iva Pončáková.

Alergie je zánětlivou reakcí, která vzniká, protože dochází k poruše imunity a zvýšené přecitlivělosti na alergeny. Jestliže není včas diagnostikována a léčena, postupuje a rozvíjí se do těžších stadií. Konkrétní forma léčby je třeba zvolit po konzultaci s alergologem nebo imunologem.

Zdroj dat – Evropská deklarace o alergenové imunoterapii, IHETA (Institute of Health Economics and Technology Assessment), Mezinárodní konsenzus k roztočové hypersenzitivitě, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).