Do kláštera Zlatá Koruna se vrátila Zlatokorunská madona
O víkendu, v neděli 17. dubna, se do kláštera Zlatá Koruna na den přesně po 78 letech vrátila Zlatokorunská madona.
Klášter vzdálený zhruba 8 km od Českého Krumlova nabízí několik prohlídkových tras přiblížujících řeholní život zdejších mnichů. Často se tu konají kulturní akce (koncerty, divadla, výstavy apod.), ale také se prostory dají pronajímat. V samotném areálu je také pobočka Jihočeské vědecké knihovny s oddělením rukopisů a starých tisků. Nyní budou moci návštěvníci také obdivovat restaurovaný gotický deskový obraz, považovaný za nejvýznamnější dílo spojené se jménem kláštera.
Obraz vznikl mezi lety 1410 a 1420 pravděpodobně jako zakázka pro tento jihočeský cisterciácký klášter. Zůstal v něm až do roku 1938, kdy byl z obav před nebezpečím hitlerovské třetí říše převezen do Prahy. Po válce se stal součástí expozice starého umění Národní galerie, kde se mu dostalo odpovídajících podmínek pro uchování i náležité odborné péče.
Deskový obraz ze Zlaté Koruny pamatuje více než šest století a patří k nejstarším zobrazením nekorunované Panny Marie s Ježíškem. Dlouho byl považován za nejstarší, obdobné malby se proto po desetiletí označovaly jako zlatokorunský typ a považovaly se za jeho repliky. Dnes se tento typ zobrazení označuje jako svatovítský – podle madony namalované kolem roku 1400 pro katedrálu sv. Víta v Praze.
Restaurování zlatokorunského obrazu ukázalo, že na desce z borových prken, potažené lněným plátnem a křídovou vrstvou, byla mezi lety 1410–1420 namalována temperovými barvami s použitím ultramarínu, nákladného modrého barviva, Panna Maria s Ježíškem v náručí. Zlacené pozadí obrazu doplnily ryté a puncované svatozáře. Marie je oděná v modrý, na rubu červený plášť, hledí poněkud neurčitě před sebe a nahého Ježíška natáčí k divákovi. Malíř nezobrazil malé hravé dítě, nýbrž budoucího Spasitele, který na diváka hledí upřeným pohledem. Natočení Ježíše lze chápat jako symbolický výstav nejsvětější svátosti oltářní, která je pro křesťana cestou a prostředkem ke komunikaci s Bohem.
Malovaná deska mohla mít původně ještě rám zdobený malovanými postavami světců, proroků, andělů a citátů z Písma. Druhou stranu obrazu pak snad, jako v případě řady mariánských ikon, doplňovala iluzivní malba kamene, občas navíc opatřená křížem nebo veraikonem.
Zlatokorunský obraz byl vytvořen zřejmě v některé z pražských dílen. Není ale vyloučeno ani to, že vznikl na jihu Čech. Cisterciáci měli Pannu Marii ve velké úctě, byla jejich hlavní patronkou a mariánské zasvěcení měly jejich kostely i několik zachovaných deskových obrazů – vedle zlatokorunského i zbraslavský nebo vyšebrodský. Zlatokorunská madona původně plnila funkci matky a ochránkyně konventu, po zrušení kláštera v roce 1785 se stala patronkou nově zřízeného farního kostela Nanebevzetí Panny Marie a do roku 1938 byla součástí hlavního oltáře. V duchovním životě řeholního sídla byla Zlatokorunská madona vnímána jako tzv. zázračný obraz, který věřícím dokáže zprostředkovat vyplnění proseb a přání díky pomoci přímluvkyně a orodovnice Panny Marie.
V 90. letech byl obraz navrácen církvi, do Vyššího Brodu, ale jeho návrat do Zlaté Koruny se odkládal. Po dlouhých jednáních a za zásadního přispění zesnulého biskupa Mons. Jiřího Paďoura se podařilo dospět k dohodě, na jejímž základě se obraz do Zlaté Koruny – konkrétně do obnovené a restaurované opatské kaple v areálu kláštera vrátil v neděli 17. dubna. Přístup k němu budou mít nejen návštěvníci kláštera ve zvláštním prohlídkovém režimu, ale také věřící.
Zdroj: TZ NPÚ
Napsat komentář