Popeleční středa: začíná půst a počítání do Velikonoc
Popeleční středa je významný křesťanský svátek, kterým začíná doba půstu. Zjistěte, jak se počítá, jaký má význam a co se při ní dělá.
Popeleční středa je významný den mezi masopustem a půstem a souvisí i s Velikonocemi. Jak je to vše propojeno? Popeleční středa (lat. dies cinerum nebo feria quarta cinerum) je podle Wikipedie v římskokatolickém liturgickém kalendáři, starokatolickém, anglikánském, luteránském a kalendáři Církve československé husitské uveden jako první den postního období. Následuje po masopustním úterý, které je spojeno s množstvím zábavy a jídla. Popeleční středě se také říká „Černá“, „Škaredá“, „Liščí“ nebo také „Bláznivá“. Nesmíme ji ale zaměnit se Sazometnou středou, která je součástí velikonočního pašijového týdne.
Název Popeleční středy souvisí s tradicí, kdy věřící jsou označováni na čelo popelem jako symbolem pokory a připomínkou lidské pomíjivosti a hříšnosti. Tomu se říká „popelec“ a proces je doprovázen slovy slovy: „Čiňte pokání a věřte evangeliu“ nebo „Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš.“ Popele se totiž dříve užívalo také jako čisticí prostředek. Byl vnímán tak, že bychom měl vědomě vstoupit do postní doby vědomě a prožívat ji jako čas vnitřní očisty.
Jak se počítá Popeleční středa
Pak pokračuje 40denní půst spolu se šesti nedělemi. Tady je ale potřeba zmínit, že neděle se za postní dny nezapočítávají, protože nejsou považovány za postní dny. Pokud budeme odpočítávat den po dni, připadá Popeleční středa na 46. den před Velikonoční nedělí. Pro stanovení dne Popeleční středy je třeba znát ještě datum Velikonoc, oba termíny jsou totiž pohyblivé. Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku.
Popeleční středa roku 2024 připadá na den sv. Valentýna, tedy 14. února. V dalších třech letech půjde o následující dny:
2025 5. března
2026 18. února
2027 10. února
Co se dělá na Popeleční středu
Popeleční středu symbolizují tři hlavní body.
- Obřad s popelem: Během bohoslužby na Popeleční středu jsou věřící označováni popelem.
- Zahájení postní doby: Především se jedná o zahájení postního období, které trvá až do Velikonoční neděle. Během této doby se věřící často vzdávají něčeho, co jim je drahé, jako symbol solidarity s Ježíšovým postním obdobím na poušti. Tento den se má dodržovat přísný půst.
- Modlitby a rozjímání: Popeleční středa je ale hlavně časem rozjímání, sebereflexe a případně modliteb.
Co se může jíst na Popeleční středu
Na Popeleční středu se v katolické tradici dodržuje přísný půst, to znamená, že se nejí maso v žádné podobě. Obvykle se konzumují zeleninová jídla, luštěniny, ovoce a obiloviny. Konkrétně se jedná třeba o jahelnou a pohankovou kaši s medem, krajově je to třeba Svarba nebo také kočičí tanec (jídlo s kroupami a čočkou), pučálku (nasucho opražený naklíčený hrách ve slané i sladké podobě), pražmu (místo hrachu se využívalo obilí), preclíky (rozvěšené na stromě a říkalo se, že je tam nechala liška, která běžela okolo), jahelník s jarními bylinkami. Dále například jídla s jablky, se zelím. Pravidla půstu se liší mezi různými církvemi a mezi jednotlivými věřícími.
Zdroje:
Wikipedia.org
vira.cz
Milada Motlová: Český rok od jara do zimy, Fortuna Libri, 2010
Napsat komentář