Jarní rovnodennost: Kdy nastává a jaká je její historie

Máme jaro a venku to už i tak začíná vypadat. Příroda se stále více probouzí a začínají se objevovat barvy. Kdy přesně začíná jaro, co to je jarní rovnodennost a kdy nastává? Máme pro vás spoustu odpovědí.

S jarem se objevují nejrůznější pojmy a možná mezi nimi trochu tápete. Abychom vám v tom udělali pořádek, pojďme si v nich udělat jasno.

Meteorologické jaro každým rokem začíná 1. března a končí 31. května. Má tedy pevný začátek a konec. Na rozdíl od astronomického jara, které nastává, když se Slunce ocitne v rovině zemského rovníku. Zároveň musí jeho paprsky dopadat na Zemi kolmo k její ose a Slunce se ocitá v jarním bodě (jeden z průsečíků ekliptiky a nebeského rovníku). Abychom nezapomněli ještě na jeden pojem, jedná se o vegetační jaro. Vědci ho stanovili na dobu, kdy průměrné denní teploty vystoupí nad 5 °C. Jeho konec nastává s nástupem průměrných denních teplot nad 15 °C.

Co to je jarní rovnodennost?

Jarní rovnodennost zahajuje astronomické jaro. Letos se jednalo o neděli 20. března, 16:33 hod. a noc a den byly přibližně stejně dlouhé. Do červnového letního slunovratu (letos 21. června 2022) se pak bude den prodlužovat. 

Jaro většinou nastává 20. března, dříve to bývalo i 21. března, ale v 21. století se to stalo naposledy v roce 2011. Podle výpočtů by měl být další výskyt roku 2102, zatímco vzácně se může astronomické jaro objevit už 19. března. Znovu nastane v roce 2048.

Historie jarní rovnodennosti

Jarní rovnodennost je původně také významným pohanským svátkem příchodu jara, kdy se láme moc zimy a temna. Tento svátek se také označoval jako Alban Eilir (světlo země), Ostara nebo Meán Earraigh.

Zajímavé je i to, že nejstarší kultury zakládaly kalendář na rovnodennosti, která v některých kulturách určovala počátek roku. S jarní rovnodenností dodnes souvisí proměnné datum židovských i křesťanských Velikonoc.

Začátek jara byl také spojen s některými svátečními obřady, které se dochovaly dodnes. Naši předkové se loučili se zimou tak, že vynášeli slovanskou bohyni smrti Moranu (Smrtku, nebo také Zimu) a házeli ji do vody, aby se utopila. Nám zůstal mezi zvyky spíše velký jarní úklid v domech a na zahradách.

Patřily sem ale i další zvyky, jako otevírání studánek, ale i jarní očista (lidé se šlehali zelenými větvičkami a polévali pramenitou vodou).

S jarní rovnodenností je spojeno také několik pranostik.

„Měsíce března kolikrát mlha bude, tolik dešťů v roce přijde.”

„Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl.“

„V zelené-li roucho březen se obleče, neúrodu za sebou přivleče.”

„Hřmí-li v březnu, mrzne v dubnu.”

„V březnu, v dubnu vítr věje, hojná úroda se směje.„

Zdroj:
Wikipedia.org
kudyznudy.cz
keltove.cz
spektrumzdravi.cz