The Legend of Lunetic: Těžká devadesátková nostalgie na prknech Divadla NoD

My, kteří jsme vyrůstali v 90. letech, v časech ledvinek, šusťáků a walkmenů, jsme těžce poznamenaní fenoménem Lunetic. Mladé a nenápadné Divadlo Nod s tím má evidentně také vlastní zkušenosti, a tak se tvůrci rozhodli zapátrat po příčině tak neuvěřitelného úspěchu party kluků z Mostu. Ti sice neuměli zpívat, tančit (a vystupovat na veřejnosti), přesto po nich šílely desetitisíce fanynek. A divadlo přišlo se zajímavou teorií…

Když uvedu, že hra je tak trochu „polodokumentární“ může to znít vážně a seriózně. Není tomu ale tak. To jen čtveřice protagonistů rekonstruuje vznik a slávu kapely za pomocí autentických výroků, včetně uvedení zdroje. Díky tomu krásně autenticky zjišťujeme, jak moc absurdní to vše bylo. Ale tenkrát jsme tu trapnost viděli jinou optikou – Lunetic byli prostě boží. (A teď už víme, proč jsme si to měli myslet…)

Čtveřice falešných Lunetiků jde ve snaze o rekonstrukci skutečnosti až tak daleko, že divákům dopřeje několik tanečně-hudebních vystoupení z playlistu kapely. Když si vedle toho dáte profesionální taneční company, která svými choreografiemi dokresluje tehdejší vlivy – N´Sync, Backstreet Boys, O-Zone, v tom srovnání si hoši z Mostu nevedou zrovna nejlíp…

Nepřekvapí, že valnou část publika téhle nostalgické komedie tvoří ženy-pamětnice. S úsměvem si přišly zavzpomínat a nevěřícně vrtět hlavou, jak na to proboha tenkrát mohly nalítnout. Kdyby tvůrci uspořádali mezi diváky anketu, kolik je tu účastníků tehdejších koncertů, určitě by výsledek nebyla nula. A výsledkem divadla rozhodně nebyla nuda…

Choreografie: Kamila Mottlová
Hudba: Lunetic & Ivo Sedláček
Kostýmy: Paulína Bočková
Scénář: Janek & Natálka
Dramaturgie: Natálie Preslová
Režie: Janek Lesák

Hrají:
MARTIN KOCIÁN / Láďa Karda
VAŠEK JELÍNEK / Janek Lesák
ALEŠ LEHKÝ / Martin Cikán
DAVID ŠKACH / Jan Strýček
NEW KIDS IN THE NOD / Kamila Mottlová, Eliška Soukupová, Michal Máša a Karel Jinda