Já a ty, navždy od Jo Watson: Čtivý příběh útočí na city

I když se dojákům cíleně vyhýbám, útok z téhle strany jsem nečekala. Jo Watson píše obvykle bláznivé komedie o potrhlých holkách z Jižní Afriky, u kterých se hlavně bavíte. Ale tentokrát ze čtenářek vyrazí i slzičky.

Bláznivá je tu spisovatelka Becca Thorneová, která v rámci tvůrčí krize a honby za nápadem najde staré milostné dopisy a prohlásí je za svůj materiál na příští trhák. Tím si ale dost zadělá na malér – jednak ji její svědomí pěkně vynadá, jednak musí vědět, jak to s pisateli bylo dál. A tak se vydává do idylické vesničky někde na jihu, odkud nejspíš dopisy pocházejí. A „pátrá“. Její svérázné snahy o inspiraci neuniknou místnímu policistovi Mikeovi, který je čirou náhodou vnukem Edith.

Edith se osudově zamilovala v roce 1948, kdy v Jižní Africe začal platit zákon, zakazující smíšená manželství. Její láska tudíž byla zakázaná a čím víc z toho příběhu odhalujete, tím slzopudnější se stává. Tentokrát ani nepomůžou všechny šílené kousky, které praštěná Becca tropí. Ona sama by potřebovala terapii, s jejím neutěšeným dětstvím by to mohl být úplně jiný žánr. Naštěstí autorka píše romance, takže osamělá hrdinka nakonec najde lásku – která původním milencům dopřána nebyla. Kam se hrabe Nicholas Sparks!

Opravdu se nerada nechávám citově ždímat a vydírat, ale tady se nedalo nic dělat. Příběh byl tak čtivý, že jsem ho musela zhltnout za jedno odpoledne, vyzbrojená kapesníkem…

Originál: You, me, forever, 2019, překlad: Alžběta Vargová, vydal: Dobrovský, 2021, 413 stran