Horrorstör: tak trochu hororový obchod

Byli jste někdy v IKEE? To je otázka, samozřejmě, že byli. Kdo by neznal prodavače ve stejnokrojích, cestičky mezi nábytkovými sety, polštáře s nevyslovitelnými jmény… V téhle prazvláštní knize (která má formát nábytkového katalogu) funguje místo IKEY fiktivní ORSK, jež je přesnou americkou kopií skandinávského vzoru, jen levnější. A taky tu jsou přízraky, hrůza a peklo.

Díky cynické orskové prodavačce Amy se dozvíme leccos o firemní kultuře tohohle řetězce, (co bychom jako zákazník asi vědět ani neměli) ale tato kniha není sociologickou studií, nýbrž hororem. V noci se totiž v zavřené pobočce dějí divné věci, a tak nažene vedoucí směny Basil pár „dobrovolníků“ na noční hlídku, aby identifikovali záškodníky (a dokázali vyřešit krizi ještě před ranní kontrolou.)

Správný hororový dům má mít svou strašidelnou historii, a má ji i ORSK – údajně totiž na jeho místě stála věznice. Analogie vězňů a zaměstnanců obchodu se přímo vnucuje, všichni si museli uvnitř něco odsedět atp… Ale tady na tom něco bude. Protože se začnou dít věci. Strašidelné a krvavé…

Amy, která se nechce nechat semlít prázdnými frázemi o „opravdovém domově“, naučenými úsměvy a ubíjející rutinou, je snadné si oblíbit. A horlivého vedoucího, ze kterého padají samé poučky, jako tady z Basila, možná leckdo opravdu zažil. IKEU a její skříně všichni znají. Vše tedy působí tak záludně autenticky, až na ty duchy a bránu do pekel. Ale když už to začne být až moc strašidelné, vždycky se napětí rozbije nějakou cynickou hláškou nebo připomínkou moderního světa (když vypadne proud, svítí si hlídka I-Phonem). Je to totiž naprosto podivná kombinace – gotický horor na půdě moderního chrámu konzumu, hned vedle sedačky Brooka a skříně Liripip. Celou dobu si nejste jisti, jestli se máte smát nebo se bát. Ale já se přikláním k tomu druhému.

„Já budu zvracet,“ hlesla Amy.
„Ne na nábytek.“ Napomenul ji automaticky Basil.

Opravdu by mě nenapadlo, že by měl tenhle příběh nějaký efekt na psychiku. Vždyť byl především podivný, sarkastický a tak nějak surrealistický mezi vším tím nábytkem – tak proč jsem pak měla večer v setmělém bytě dost divný pocit? A pro tu vodu do kuchyně vlastně vůbec nemusím… Odteď nábytek jedině on-line.

Originál: Horrorstör, 2014
Překlad: Tomáš Bíla
Vydal: Plus, 2014
243 stran

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: